Ať už jde o uznávanou dámu nebo další tváře, které národ miluje. Proč se snaží politici či prezidentští kandidáti o jejich podporu, je jasné. Jen mi není jasné, proč ti národem oblíbení jdou do rizika, které jim nic dobrého v této konkrétní volbě nemůže přinést! Národ se před druhým kolem polarizoval.

Volba rozděluje lidi v rodinách. Názorově i mezi přáteli, kamarády. Polarizace slavných osobností je v novodobé historii opravdu nevídaná záležitost. Ale jestli slavná herečka plakala, nebo neplakala kvůli podpoře kandidáta Miloše Zemana jemu do telefonu, jak to bylo řečeno v duelu prezidentských kandidátů na Radiožurnálu, je mně osobně jako voliči úplně fuk. Stejně si budu Jiřiny Bohdalové i dalších herců a umělců vážit dál. Ať už vyjádří podporu Miloši Zemanovi, nebo Karlovi Schwarzenbergovi. Nebo třeba nepůjdou k volbám. Nespojuji je s politikou.

I když si s ní tak vehementně, a v tomto případě až absurdně, pohrávají. Mají přece většinou mnohem kvalitnější kredit, než se míchat do tohoto guláše. „Drž se svého kopyta," říká přísloví. Tak to, pokud možno, pro ně berme jako nejlepší radu. A dál je mějme rádi. Vždyť všechno v sobotu odpoledne skončí a život půjde dál.