Ten původní v polovině dubna nevydržel nápor sněhu a jeden z jeho nosníků se prolomil. Od té doby byla lokalita lávky u Trkače u historické vodárny pro Sněžku, postavené v roce 1912, v havarijním stavu a při provizorním zpevnění dostupná pouze na vlastní nebezpečí.

„S opravami jsme museli počkat do doby, než úplně sleze sníh," vysvětlila Jana Tesařová ze Správy KRNAP. Mostek se nachází ve spodní části lavinového pole nazvaného Krakonošova rukavice a jeho zatížení sněhem je skutečně značné. „Mostek přes Rudný potok zákonitě trpí a zviditelňuje mechanické síly, které v karech a závětrných roklích Krkonoš působí na okolí," poznamenal k jeho umístění profesor Jan Jeník, uznávaný odborník z Univerzity Karlovy a Akademie věd.

Teď už je cesta bezpečně přístupná. „Udělali to moc hezky. Ale nejen tady. Všechno se na horách hezky upravuje. Je vidět, že se tady lidi o Krkonoše starají," vyjádřil se pochvalně František Nič, který žije v Rakousku a jako jeden z prvních vyzkoušel nový mostek, když vedl ze Sněžky dvacetičlennou výpravu. „ Tato modře značená cesta Obřím dolem je turisty opravdu velmi využívaná, je to jedna ze dvou hlavních tras z Pece pod Sněžkou na Sněžku," připomněla Jana Tesařová. „Po horách se pohybuje každý návštěvník na vlastní nebezpečí, ale my jako správce území a cestní sítě dbáme o to, abychom vytvořili schůdné, př íjemné a bezpečné podmínky. Chceme, aby se tady lidé cítili dobře," zdůraznila.

Stavbaři museli rozlousknout především problém s přepravou materiálu, který potřebovali doručit do nadmořské výšky 1275 metrů. Do míst, kde platí zákaz vjezdu i pro cyklisty. „Povolali jsme odborníky, aby můstek sestavili a umístili v horském prostředí, což nebylo vůbec jednoduché, protože terén je opravdu náročný," potvrdila Jana Tesařová ze Správy KRNAP. Poradili si. Nejprve odstranili prolomený mostek a svezli jej do údolí, aby posléze mohli nainstalovat modřínové nosníky a dubový poval. Materiál pro stavbu nové lávky putoval po úzkých horských pěšinách pomocí čtyřkolky, poté přesedlal na motorové kolečko. Když to dál nešlo, pracovníci naložili náklad na ramena a poslední stovky metrů zvládli vlastními silami.

Mezi deseti tunami odpadků našli předválečnou plynovou masku

S velkým potěšením přivítali zaměstnanci Správy Krkonošského národního parku mezi sebou velké množství dobrovolníků, kteří se s nimi zapojili během minulého víkendu do akce Čisté hory. „Ceníme si toho. Každý rok se jich sejdou tři stovky. Od nás jdou uklízet všichni, od paní uklízečky po pana ředitele," říká Jana Tesařová ze Správy KRNAP. Společně posbírali čtyři tuny odpadků. „Podle mě se do úklidových prací zapojují ti, kteří by odpadky na horách nikdy nevyhodili a na přírodě jim záleží," tvrdí. „Nacházíme především množství poházených pa pírových kapesníků, využívaných k různým potřebám. Toho je opravdu moc. Snažíme se razit a vštěpovat heslo: co si do hor přineseš, to si také odnes," zdůrazňuje. Před rokem nashromáždili dokonce deset tun odpadků, když rozkryli černé skládky, ve kterých se vyjímal kovový a stavební odpad, ale také plynová maska z roku 1937.

Jana Tesařová zároveň upozorňuje, že drtivá většina návštěvníků hor je uvědomělých a ukázněných. „Je jich tak devadesát procent. Ti, kteří porušují zákazy, to berou jako adrenalin nebo z nevědomosti. Takoví lidé tady budou vždy. Turismus byl v Krkonoších dříve než národní park a v myslích lidí přetrvává, že hory patří pracujícím. Pomocí edukačních činností a aktivního působení v terénu se snažíme lidi vést k tomu, že tady je unikátní a výjimečná krajina, ke které se musíme také výjimečným způsobem chovat," připomíná Jana Tesařová.