Havlovické sportoviště: když obec trefí bingo

O Čapkově pohádce, v níž vystupuje havlovický vodník, leckdo slyšel. Havlovice si tuto postavu zlidštily, stala se obecním symbolem. Jaroslav Dufek ve vodnickém kostýmu nechybí na žádné akci. Baví lidi, lidi baví jeho. V poslední dekádě jako by ale kostým už ani nesvlékal. Proč?

Před deseti lety byla v Havlovicích dokončena přestavba jedinečného sportovního areálu. Přírodní aura mu zůstala, oblékl si ale moderní kabát. A akcí, na nichž živý vodník nesmí chybět, tak výrazně přibylo.

Areál se stal ohromně populární. Nejen mezi místními, ale i v širokém okolí. „S tím, že by sportoviště někdy získalo takovou oblibu i mezi přespolními, jsme pochopitelně na začátku vůbec nepočítali. Chtěli jsme místo pro Havlováky. Aby si měli kde zasportovat a sejít se," říká starosta Pavel Dvořáček.

Havlovický areál každoročně k posezení či sportování naláká možná desetitisíce lidí. Jeho součástí jsou hřiště na fotbal, plážový volejbal, minigolf nebo dětské hřiště s obří nafukovací trampolínou a řadou prolézaček. Nechybí okrasná zeleň, občerstvení a další atrakce. Nachází se na ideálním místě mimo hlavní silnici.

Na svém místě přitom stojí už desítky let. Kdysi tu bývaly asfaltová plocha, travnaté a antukové hřiště.

INSPIRACE V BOROVÉ

Zlomem se ale stal rok 2004. Starosta obce Pavel Dvořáček na rodinném výletě získal inspiraci, vymyslel smělý plán a během dvou let se areál proměnil k nepoznání.

„Prapůvodem byl výlet do Borové u Poličky. Měli tam takový multifunkční areál, moc se mi tam líbilo. Nadhodil jsem, že bychom něco obdobného mohli vytvořit v Havlovicích. Většina lidí mě od toho tehdy odrazovala, dokonce i kluci, kteří to tu dnes táhnou. Ale přesvědčil jsem je a jsem rád," říká současný i tehdejší starosta Havlovic Pavel Dvořáček.

Inspirativní nápady jsou jedna věc, realizace druhá. Obec financování nákladné stavby nemohla utáhnout sama. Vsadila na dotace. „Sehnali jsme jich několik, samozřejmě i obec se značným dílem musela podílet. Chtěl bych ale vzpomenout i na to, že hodně prací tu občané udělali sami, drobnější práce jsme řešili formou brigád," vzpomíná Pavel Dvořáček.

Účet za přestavbu sportovního areálu se tehdy pohyboval na hranici šesti a půl milionu korun.

LEVNĚ A RODINNĚ

Havlovice byly vždy známé jako sportovní obec. Kromě míčových her, v čele s megalomanským fotbalovým turnajem HAPO, se tu od nepaměti pořádala třeba řada běžeckých závodů. „V takové míře to ale nikdy nebylo. Možností ke sportování a vyžití je tu nyní ohromné množství," potvrzuje končící správce areálu Miloslav Tohola, duše havlovických sportovců.

„Představovali jsme si, že se areál stane centrem obce. Chtěli jsme místo, kde se lidé budou moci scházet, amatérsky si zasportují a občerství se. Chtěli jsme, aby sem mohly přijít celé rodiny s dětmi a mohly si za drobný peníz užít nějakou zábavu nebo si pouze odpočinout," říká starosta Pavel Dvořáček.

Areál se postupem let stal centrem nejen pro místní, ale i pro lidi z celého regionu. Jeho nenapodobitelné prostředí, klidná zóna a bohatá nabídka sportů a relaxace sem ve slunečných víkendech dokáže přilákat stovky návštěvníků.

JEDINEČNÁ SPOLUPRÁCE

Sportoviště provozuje místní spolek TJ Sokol, který ho má od obce v dlouhodobém pronájmu. Sokol má v současné době zhruba 220 členů a během let s areálem se jeho rozpočet vyšplhal ze 180 tisíc na zhruba dva miliony korun. Díky tomu si může dovolit zaměstnávat správce a pořádat daleko větší množství akcí než v době před modernizací.

„Postupem času jsme správce museli profesionalizovat. Nejdříve tu pracoval na půl úvazku, pak už jsme ale byli schopni sehnat peníze na celý. Teď už si na sebe prakticky vydělá. I proto, že díky jeho činnosti přibylo akcí, které Sokolu přináší peníze," říká Jaroslav Balcar, předseda TJ Sokol Havlovice. „Doby, kdy by to někdo dělal ve volném čase, jak tomu tady dlouho v případě Miloše Toholy bylo, jsou dávno pryč," dodává smířeně.

„Alfou a omegou je, aby byla aktivitám nakloněná obec. Třeba ti Sokolové. Mohou sice něco sami dělat, ale pokud nebude podpora z obce, budou vždy narážet na nedostatek financí a budou se dělat v podstatě blbosti," říká starosta Pavel Dvořáček a pokračuje: „My jsme se vydali cestou podpory spolků. A ony to celé vesnici vracejí perfektní propagací. Jsou to spojité nádoby."

Havlovice v současné době na činnost patnáctky spolků rozdělují zhruba 800 tisíc korun. „Ale stojí nám to za to. Aktivita je vidět," pochvaluje si starosta obce.

VÝHODNÁ POLOHA

„Určitě jsme nečekali, že se z areálu stane až tak velká atrakce. Ale máme výhodu, že vedle nás leží Úpice. Už na někdejší fotbalové turnaje odtud jezdily mraky lidí jak hráčů, tak fanoušků," říká Miloslav Tohola. „A podívejte, jak to v Úpici vypadá dnes. Lidé tam jsou vesměs nespokojení a do Havlovic si jezdí odpočinout. Ještě předtím, než vyrostl náš areál, prosazoval jsem podobné myšlenky v Úpici i Červeném Kostelci. Nikde se to nepovedlo. Až u nás. Přitom Úpici by stačil kousek a my bychom v mnohém utřeli," je si vědom havlovický patriot Miloslav Tohola. „U nás je navíc výhoda, že se všechno postavilo z kvalitního materiálu. Za tu dobu areál prakticky jen udržujeme, obměnilo se jen dětské hřiště," pochvaluje si.

„Když to vezmu za sebe, tak areál určitě plní očekávání, které jsme do něho vkládali. Už nyní vím, že je mnohem lepší, než ten v Borové u Poličky, mnohem lépe jsme si ho vymakali. A centrem potkávání občanů se stal, což byl náš hlavní cíl," usmívá se starosta Pavel Dvořáček po první dekádě fungování.

Sportovní areál v Havlovicích je jedinečný. V okolí obdobné zázemí lidé nenaleznou ani ve výrazně větších městech.

Bingo pro obec.