„Chodil za architektem Maškem a dalšími lidmi, kteří mu radili, jak opravit, předělat a vybavit chalupu, kterou koupil na Hrádečku,“ připomněl Wolf.

Setkali se hned několikrát. „Havel tady byl jako doma. Pamatuju se, jak při výročí invaze 21. srpna 1969 objížděl se svým mercedesem trutnovské náměstí,“ řekl.

Wolf přišel v sedmdesátých letech z politických důvodů o práci. S Havlem se ale setkával dál. Opatřil mu například text Helsinského protokolu. „V roce 1976 se objevil u mě doma, i se spisovatelem Klímou. Jestli prý jako historik nemám knihy mladého Marxe. Neměl jsem,“ uvedl.

Měl naopak problém. Havla totiž sledovala Státní bezpečnost a hned druhý den si pozvala trutnovského historika k výslechu. „Ptali se mě, co Havel chtěl. Já řekl, že mladého Marxe. Mysleli si, že si dělám srandu. Ten výslech byl pak dost hrubý,“ přiznal.

Vladimír WolfJednou Havlovi donesl jeden ze sborníků s osobním věnováním. Jenže komunisté knihu při domovní prohlídce našli a hned byl další průšvih. “Mylně mě považovali za spojku mezi disidenty Václavem Havlem a Jaroslavem Šabatou,“ sdělil Wolf.

Zatímco Václav Havel se stal po revoluci prezidentem, Wolf vysokoškolským profesorem a později děkanem. „Byl obrovskou osobností, přitom tady měl obyčejnou venkovskou chalupu. A jaký v ní vařil guláš, to byla skutečně dobrota,“ řekl.

Historik Vladimír Wolf říká, že Václava Havla osobně poznal jako čestného a poctivého člověka. „Znali jsme ho tady velmi dobře. Na Hrádečku bydlel, v Trutnově pracoval a nakupoval. Nehádal se, neskákal vám do řeči, nedělal ze sebe machra, v klidu vás vyslechl. Po Masarykovi a Benešovi to byl náš nejlepší prezident,“ dodal.

Předpokládá se, že největší počet lidí k Hrádečku dorazí dnes. Právě 18. prosince před sedmi lety Havel zemřel.