Kontrast je dobře znatelný například na Trutnovsku. Ve Dvoře Králové vystavili automatům stopku okamžitě, kdy ji začal podporovat zákon. V Trutnově naopak lidé peníze do „beden“ hází dál.

„Dnes bych se rozhodl úplně stejně,“ říká rázně Jan Bém, který byl v době přijímání zákazu místostarostou Dvora Králové. K rozhodnému názoru ho vede osobní zkušenost s lidmi, které hazard dohnal až k sebevraždě. „Proti automatům se dlouhodobě nedá vyhrávat. To by si všichni měli uvědomit. Ostatní argumenty jsou pak liché,“ upozorňuje Bém, který je dvorským i krajským zastupitelem.

Bývalý královédvorský místostarosta naráží především na argument odpůrců regulace. Ti upozorňují, že příjmy z hazardu představují podstatnou příjmovou položku v městských kasách. Daňové odvody a jejich přerozdělování Dvoru Králové „vynášely“ až 6 milionů korun ročně.

„Lidi s takovými názory jsme z radnice okamžitě vymetli, slušně řečeno. Nic nenahradí lidský život. Tyto argumenty pro mě neexistují. Myslím, že většina provozovatelů ve Dvoře Králové to po čase i pochopila,“ říká Jan Bém. „Jeden známý kvůli takto nabytým dluhům skočil pod vlak, jiný ukončil život v automobilu, když ještě málem usmrtil další lidi. To jsou pádné příklady,“ říká Jan Bém.

Radnice ve Dvoře Králové hazard zakázala už v roce 2011, jako jedna z prvních vůbec. O dva roky později si po vlně odporu tvrdý postoj nechala v referendu posvětit od občanů. S vymýcením hazardu souhlasilo 82 procent lidí. Automaty z města mizely postupně. Podle toho, jak provozovatelům dobíhaly nájemní smlouvy.

ÚPICKÝ OBRAT

Rozpolcení zastupitelů, kteří mají s majetkem hospodařit podle nejlepšího vědomí a svědomí přitom možná nejlépe dokumentuje postoj úpické radnice. Volání opozičních zastupitelů po zrušení hazardu vedení města zprvu odmítalo.

„Pokud budou stále lokality, kde se hrát dá, pak rušení hazardu v Úpici vidím jako vytrženou z kontextu,“ zněl většinový názor radnice, který prezentoval tehdejší starosta Jaroslav Hůlek. V Úpici se báli černých heren i zásahu do podnikatelského prostředí.

„Svéprávní lidé se mohou rozhodnout, jestli na automatu chtějí hrát,“ dodal tehdy Hůlek.

Názorový obrat ale radnice dovršila jen o rok a půl později. To už opětovný návrh na zrušení hazardu zastupitelé jednohlasně přijali. Přispěl k tomu i prohlubující boj s kriminalitou.

„Místa, kde herny sídlí, jsou častým místem nekalé činnosti,“ vysvětlil současný starosta Radim Fryčka. Úpice po plošném zákazu hazardu přijde ročně o 3,5 milionu korun.

V TRUTNOVĚ SE HRAJE

Rozdílný postoj naopak v podkrkonošském regionu zaujímá radnice v Trutnově. Volání po vyhnání provozoven zatím odmítá.

Ani tamní starosta Ivan Adamec není podle svých slov příznivcem hazardních her. „Natvrdo použité zákony tohoto typu lidé stejně obejdou,“ míní ale. „Hráči se stále více pouštějí do internetových her, které jsou velmi těžce regulovatelné. Pro místní zákaz kamenných heren nejsem, hazard je třeba regulovat z pozice státu. Ale věřím, že pomůže už povinnost registrace každého hráče,“ řekl před časem starosta a poslanec Ivan Adamec.

Trutnov třeba v roce 2016 díky hazardu obdržel na přerozdělení daní více než 23 milionů korun. V současné době je na území Trutnova na dvě stovky povolených herních zařízení.

Více o tématu "hazard" najdete v úterním (13. února) tištěném vydání Krkonošského deníku..