Poslední nosorožci byli v parku na černém kontinentu spatřeni v roce 2007. Vyhubili je pytláci. K vytvoření nových stád a příštích generací by měla přispět právě dvorská Jasmína.

„Když byla malá, byla sladká. Dnes je z ní divoška. Jsem šťastný, že má energii a že se třeba bude schopná v nových podmínkách reprodukovat. Přeju jí, aby měla co nejvíc mláďat, aby zabojovala o to, aby její druh zůstal uchovaný pro příští generace,“ prohlásil Ondřej Vetchý. „I kdyby se to nepodařilo, tak aspoň umřou jako svobodné bytosti ve volné přírodě, odkud jsme je vytlačili,“ zdůraznil.

Popřál nosorožcům šťastnou cestu a pochválil snahu o jejich návrat do volné přírody. „Musíme se starat o zvířata, kterým jsme vzali jejich přirozenost,“ řekl. Dalšímu z pěti nosorožců, samci Mannymu, vybíral kdysi jméno boxer Ondřej Pála. Ani on na středečním rozloučení nechyběl.

Zdroj: Deník/Pavel Cajthaml

Ve rwandském parku by měli nosorožci najít nový, bezpečný domov. „Byla zpřísněna bezpečnostní opatření a byly vytvořeny speciální proti pytlácké jednotky. Díky tomu se do Akagery mohli první nosorožci vrátit před dvěma lety, kdy tam byla převezena skupina z Jihoafrické republiky. Letos tam pošleme druhé stádo, které však bude žít zatím odděleně v jiné části parku,“ oznámil Přemysl Rabas, ředitel dvorské zoo.

Její návštěvníci budou moct až do odjezdu vídat venku samici Jasmínu a samce Mannyho. Zbylí tři nosorožci chodí do výběhů v zázemí zahrady.

Pokud se návrat do Rwandy povede, bude to vůbec největší převoz nosorožců z Evropy do Afriky. Stát by měl zhruba 250 tisíc eur, finančně nejnáročnější bude letecká část - vyjde na 200 tisíc eur, v přepočtu asi 5,2 milionu korun.

Sobotní Safariběh ČSOB 2019 měl ve 35. ročníku rekordní účast 1093 závodníků.
Pro letenku nosorožcům do Afriky běžel rekordní počet lidí, ředitele hnali lvi