V minulosti sice ve Dvoře Králové supy chovali, ale nikdy se tam nemnožili. Po asi patnáctileté pauze se k chovu vrátili v roce 2017. Získali šest dospělých ptáků.

Vejce letos snášely dvě samice. Jedna v páru se samcem, druhá bez trvalého partnera - nepříbuzná zbytku evropské populace, a tedy velmi cenná. „Ačkoli nebyla zapárovaná, nakrátko se spojila se samcem z jiného ustaveného páru, který ji napářil,“ vysvětluje zoolog Michal Podhrázský.

Poláci otevřou během letních prázdnin poslední úsek S3 u hranic s Českem Bolków - Kamienna Góra. V úterý tam prováděli cvičení záchranných složek.
K moři za čtyři hodiny. Poláci otevřou autostrádu, povede od hranic ČR k Baltu

Bez partnera by však péči o mládě zřejmě nezvládla. Odborníci tak radši přesunuli klubající se vejce pod fungující pár, který sám snášel vejce. Jenže i tomu se začalo líhnout mládě. V konkurenci druhého ptáčete by nemuselo mládě v hnízdě přežít.

SUP  BĚLOHLAVÝ
- rozpětí křídel má až 2,7 metru
- váží i více než 11 kilogramů
- vyskytoval se od Španělska až k Indii
- v Africe obývá suché a hornaté oblasti
- výjimečně se objevuje i v Česku

Zoologové se na to připravili. V liberecké zoo s předstihem nechali sedět na hnízdě s neoplozeným vejcem pár zkušených supů hnědých. „Jakmile se u nás mládě začalo klubat, kontaktovali jsme spolupracovníky v Liberci a mládě tam okamžitě přemístili. V pořádku se vylíhlo, liberečtí odborníci ho rozkrmili a během několika dnů podložili pěstounům. Ti o něj začali okamžitě pečovat,“ říká Podhrázský.

Přirozený odchov pod rodiči je pro supy mimořádně důležitý. Ačkoli ještě není vyhráno, vše se zatím jeví na dobré cestě. „Jde o ukázkový příklad propracované spolupráce zoologických zahrad na záchraně ohrožených druhů,“ popisuje zoolog.

Vrchlabí zbourá most u Kartonky na nábřeží a vybuduje nový.
Řidiče čekají na Trutnovsku dopravní uzavírky. Kde zmizí tankodrom?

Mláďata se začala klubat 17. a 24. května. Ve Dvoře Králové aktuálně zůstává jedno z nich. Dospělí ptáci o něj pečují a prospívá. „Při poslední kontrole vážilo 600 gramů. Za odchované ho ale můžeme považovat až zhruba ve čtyřech měsících života. K tomu ještě povede dlouhá cesta,“ dodal zoolog Michal Podhrázský.

Pokud se odchov supa povede, bude to poprvé v historii dvorské zoo. V minulosti zahradou prošli například supi hnědí, mrchožraví či afričtí, nikdy se ale nemnožili.

Počty supů v divočině rychle klesají. Kvůli změnám v zemědělství a chovu zvířat jim silně ubylo potravy. Ohrožuje je i trávení - pro jejich obrovitost stále budí obavy lidí, kteří proto líčí otrávené návnady.

Novým problémem je umírání supů v Africe. Pytláci zabijí slona či nosorožce, a aby kroužící supi nelákali pozornost ochranářů, posypou zabitá zvířata prudkými jedy. Mrchožrouti a mezi nimi především supi pak umírají ve velkém.

„Není mimořádné, že u jednoho zabitého zvířete naleznou rangeři i dva tisíce otrávených supů,“ upozornil Michal Šťastný. I proto věnují zoologické zahrady supům stále větší pozornost.

Lidské tělo sežrali supi na necelou hodinu
Odborníci v roce 2013 popsali případ z Francie, kdy supi během necelé hodiny sežrali tělo mrtvé padesátileté turistky, která se zřítila během túry do rokle. Případ upozornil na kritický nedostatek přirozené potravy supů v přírodě – v EU je nařízeno pálit zdechliny zvířat z důvodu prevence šíření nemocí. Mrchožrouty to staví do velmi špatné situace. Supům bělohlavým i dalším druhům tak nyní na mnoha místech musejí cíleně pomáhat ornitologové. V zoologických zahradách není zcela neobvyklý, jeho rozmnožování je však složité, pomalé a stále vzácné.

Mohlo by vás také zajímat: Pouť začíná, Trutnovští už vezou draka do Brna

Zdroj: Pavel Cajthaml