"Je to největší objev v Krkonoších všech dob a největší objev v Česku v roce 2019. Se dříve známými částmi má nyní Albeřická jeskyně celkovou délku 590 metrů, ale vše ještě není zmapováno, takže konečná délka bude ještě větší. Tím se (Albeřická jeskyně) řadí do první dvacítky, možná desítky, v Čechách," uvedl pro ČTK Tásler. Dosud se uváděla délka Albeřické jeskyně 250 až 270 metrů. Nové poznatky o Albeřické jeskyni se teprve zpracovávají.

"Tak rozsáhlý labyrint nových prostor nikdo nečekal a ani předcházející geofyzikální měření ho nedetekovalo," řekl Tásler.

Prostory byly objeveny při čtyřletém projektu Inventarizace krasových jevů v regionu Krkonoš, který začal na jaře 2018. Výzkum se dělá na několika místech a už teď je jisté, že zásadně změní názor především na stáří, vývoj a geologii krkonošského krasu. Na zmapování krkonošského krasu spolupracuje albeřický spolek České speleologické společnosti se Správou Krkonošského národního parku a dalšími odbornými institucemi.

"Při čerpací zkoušce v Albeřické jeskyni se podařilo snížit vodní hladinu podzemních jezer o 17 metrů a objevit tak 340 metrů nových prostor. Z toho je přes polovinu při přírodní nesnížené hladině podzemní vody trvale zatopených, zbytek je nad vodní hladinou, ale za sifónem. Tedy přístupný opět jen při zčerpání hladiny," řekl ČTK Tásler.

Objevené prostory jsou vytvořeny v bílých mramorech a na mnoha místech jsou rozsáhlé závaly, které speleologům znemožnily další postup severním směrem do Polska. Prostory pokračují do větší hloubky, ale hladinu už nebylo možné odčerpáváním snížit, uvedl Tásler.

Objevu předcházelo několikaměsíční čerpání vody dvanácti čerpadly. Odborníci při tom monitorovali také hladinu vody. Data nyní vyhodnocují hydrogeologové. "Již teď je jisté, že jsou zde velké zásoby podzemní vody. Současně s čerpáním probíhalo i vyklizení lomové sutě z propastí ve vchodu do jeskyně, které byly na začátku 20. století zasypány," uvedl Tásler.

Na území Krkonoš je asi 80 jeskyní. Projekt inventarizace krkonošské krasu za více než 18 milionů korun se týká pouze krasových jevů, nikoli historických důlních děl. Součástí projektu je také popularizace výsledků zkoumání. Žádná z krkonošských jeskyní není vhodná k tomu, aby byla zpřístupněna veřejnosti.

V Krkonoších je hodně krasových jevů, především jeskyní, ponorů, krasových kanálů a drobných dutin. I když jsou Krkonoše jednou z nejprobádanějších oblastí ČR, o krkonošském krasu se toho moc neví, tyto jevy nebyly nikdy komplexně prozkoumány.