Jeho území je bohaté rozmanitostí živočišných i rostlinných druhů, stejně jako různých typů ekosystémů a přírodních stanovišť a zachovalou kulturní krajinou. „Díky cílené ochraně ohrožených druhů a jejich biotopů se zatím daří zachovat druhovou pestrost v jejím více méně původním rozsahu, a to přesto, že jsou Krkonoše jedním z turisticky nejvytíženějších území České republiky,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Ochranáři podporují péči o květnaté horské louky, soukromým zemědělcům přidělili formou dotací desítky milionů korun. Do lokalit, odkud byly vytlačeny, se tak díky těmto investicím vrátily různé druhy rostlin, například zvonek krkonošský, nebo jestřábníky. Loni lesníci zaznamenali výskyt rysa ostrovida, v okolí Harrachova zase sledují život vydry říční.

Správa parku připravuje projekty, které pomáhají krkonošské přírodě. „Důležité je například mapování a likvidace invazivních druhů rostlin. Ty představují pro druhovou rozmanitost velkou hrozbu,“ upozornil Hřebačka. Souvislé porosty šťovíku alpského nebo břehy potoků a řek, zaplevelené křídlatkami, jsou podle něj doslova tikající bombou.

Správa národního parku postupně mění krkonošské lesy, aby byly zdravější a stabilnější. Smrkové monokultury jsou minulostí. „Do porostů vracíme jedle, buky a javory. Hospodaření v lesích je ekologicky šetrné. Svědčí o tom i loňské udělení certifikátu FSC,“ připomněl ředitel Hřebačka. Kromě konkrétních projektů se k Roku biodiverzity připojí správci národního parku i řadou akcí, které pořádají pro školy i veřejnost. „Tématicky zaměřený program tak uslyší například návštěvníci tradičního jarního Vítání ptačího zpěvu stejně jako děti při programovém vyučování na téma Myslivost,“ doplnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.