Sešly se jich dvě stovky. Vzdělávají se, diskutují a navazují kontakty, aby mohli zkvalitnit program dětem ve svých domovských oddílech. Věnují se také sportovním hrám a úklidu města. Farský mezi ně přijel ve stejnokroji, je totiž vedoucím skautského střediska Varta v Semilech. Skauti probírali s hejtmanem a poslancem například jejich cestu do politiky a vztahy v ní. „Spousta lidí i ve vysoké politice je pracovitých a chtějí svoji práci dělat dobře. Jako v každé společnosti i ve vysoké politice jsou lidé s různými povahami,“ poznamenal poslanec Jan Farský. „Dětství není jen o knihách, není jen o učení, ale je potřeba udělat něco skutečného,“ řekl skautům hejtman Jiří Štěpán.


KAŽDÉ DVA ROKY V HOSTINNÉM
Na účastníky silně zapůsobily životní zážitky čestného přednášejícího, devadesátiletého skauta Lubora Šušlíka, účastníka Pražského povstání v roce 1945, kterého věznili nacisté a komunisté.

Setkání skautských vůdců v Hostinném má hlavní centrum v budově gymnázia, kde absolvují většinu ze čtyřiceti vzdělávacích bloků, zaměřených na volnočasovou pedagogiku, skautskou historii, práci s problémovými dětmi, péči o tým, přírodu, právo či prezentaci. Využívají také Skautský dům, odborné učiliště a sportovní halu. V Národním domě sledovali divadelní představení o životních osudech česko-německého sportovce a olympionika Emericha Ratha, která vznikala v létě ve Vzdělávacím a kulturním centru Klášter Broumov.

„Setkání pořádáme počtvrté, vždy v dvouletých cyklech. Potřebujeme mít k dispozici velké množství učeben kvůli vzdělávacím programům a sportovní halu, využijeme také Národní dům k divadelnímu představení. Vše je v Hostinném v dosahu, přesuny nejsou komplikované, navíc město nám vyšlo vstříc,“ vysvětluje Michal Bureš, předseda Krajské rady Junáka Královéhradeckého kraje a hlavní organizátor víkendového setkání, proč se skautští vedoucí znovu potkávají v Hostinném.

60 TISÍC ČLENŮ
Skaut za více jak 100 let existence přečkal mnohé, dvě světové války, komunistické represe. Počet členů organizace Junák - český skaut v současné době roste, v Královéhradeckém kraji jich má 4100 a v republice 60 522 ve 2092 oddílech. „Tradice skautské organizace přežívá po různých vlnách, které prožíval náš národ. Od situace, kdy se zvedla do neuvěřitelných čísel a měla čtvrt milionu členů, až po dobu, kdy žádný skaut nemohl v Československu oficiálně existovat,“ připomíná Michal Bureš.

Skauting nejprve zakázali nacisté v roce 1940, poté opakovaně komunisté v letech 1950 a 1970. Znovu se nadechl k životu po sametové revoluci v roce 1989. „Po obnově skautingu přišlo do organizace hodně lidí a dětí. Do té doby to byla zakázaná organizace. Postupně sice začala činnost upadat, když se společnost vzpamatovala z iluze po revoluce, ale v poslední době rok od roku členů přibývá,“ těší šéfa krajské rady zájem o působení ve skautských oddílech.

Vysvětluje si to změnou metodických postupů, novým výchovným programem, inovací organizace a zařazením moderních prvků. Hlavní cíle však zůstávají stejné. Parta na celý život, radost a zážitky, sebedůvěra, samostatnost, férovost. To jsou hlavní principy skautských oddílů. V nich se členové, od nejmenších benjamínků přes vlčata a světlušky až po rovery a rangery věnují pestré mozaice činností. Tábornictví, sportovním hrám, kultuře, činnostem, které prospívají svému okolí, předávání kompetencí mladším. „Zásadní je cesta k dobrému člověku,“ říká Michal Bureš.

„Rodiče si začínají uvědomovat, že chtějí dětem předat víc než to, že umí nějakou činnost. Chtějí, aby z nich vyrůstali lidé, kteří jsou uvědomělí, mají vztah ke své zemi, jsou pracovití, dokážou pomoct druhému, pracovat v týmu, táhnout za jeden provaz, motivovat ostatní. To je něco, co současné školství většinou předat neumí. Navíc, když uvedete v životopise, že jste vedl skautskou družinu, tak je to velké plus. To mi potvrzují personalisté velkých firem,“ přidává zajímavý postřeh.

U ZÁKLADŮ STÁL SVOJSÍK
Skauting se dostal do České republiky poprvé před více než sto lety. V létě roku 1911 profesor Antonín Benjamin Svojsík (v dětství žil ve Dvoře Králové) odjel do Anglie, aby poznal tamní skauty, kteří se začali věnovat skautingu jako první v roce 1907. Robert Baden-Powell tehdy pořádal na ostrově Brownsea první skautský tábor na světě. Vybral si 20 chlapců, kteří byli nadšení jeho příručkou pro průzkumníky. V roce 1912 vyšla Svojsíkova kniha Základy junáctví, do které přispěli Alois Jirásek, Karel Václav Rais, Jiří Guth-Jarkovský, obálku namaloval Mikoláš Aleš. V červenci téhož roku začal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice s třinácti chlapci. V roce 1913 se skauti zabydleli v prvních podsadových stanech, který se stal světovým unikátem. Brzy se ke skautingu přidaly dívky. První tábor skautek se konal v roce 1915 u Živohoště.

Poprvé byla organizace zrušena rozhodnutím K. H. Franka z 28. října 1940. Obnovena byla v květnu 1945, poválečné nadšení přivedlo do Junáka čtvrt miliónu členů. K obratu došlo v roce 1948, kdy byla organizace zařazena do Svazu československé mládeže a roku 1950 rozpuštěna. Řada činovníků se stala obětí politických procesů a strávila roky v komunistických žalářích. Další obnovení skautingu přišlo v souvislosti s Pražským jarem a 29. března 1968 organizace oživila svou činnost. O dva roky později byl skauting potřetí a na dlouhou dobu potlačen. Po sametové revoluci v roce 1989 byla činnost skautské organizace opět obnovena a 28. prosince téhož roku byly schváleny stanovy organizace Český Junák - svaz skautů a skautek.