Češi jsou na prodírání se lesními porosty za vidinou vydatné odměny v podobě jedlých hub skutečnými mistry světa. Až 80 procent lidí si u nás zajde alespoň jednou do roka na procházku do lesa s představou, že se vrátí s plným košíkem a nebo alespoň s takovým množstvím, aby si pochutnali na smaženici, polévce, řízcích či různých omáčkách a specialitách, které lze „vykouzlit“ jen s pomocí v lese nasbíraných hub.

Pro přírodu však nastává o něco krušnější období, než je tomu po zbytek roku. Někteří neposlušní houboví fanatici neberou ohledy a jejich přítomnost v lesních houštinách nepřipomíná diskrétní procházku, ale spíše bezohledné drancování. Vraťme se ale k houbám samotným. Jak je to s nimi letos? Už rostou? Porostou i po zbytek prázdnin? Na jaké druhy můžeme narazit?

Jako mykolog amatér bych si dovolil na první z otázek odpovědět neurčitě, ale poměrně optimisticky: Už to začíná. V lesích na Trutnovsku se současně lze setkat s těmito jedlými houbami: Hřib hnědý, Hřib kovář, Hřib obecný-smrkový, Kozák březový, Křemenáč březový, Klouzek sličný, Muchomůrka růžovka, Holubinka mandlová, Pošvatka obecná a zkušenější houbaři, kteří vědí kam na ni, nacházejí jistě i Lišku obecnou. Člověk se ovšem kochá i druhy, které jsou nejedlé či málo chutné, a které slouží lesu pro okrasu. Z pařezu vykukují sametově hnědé klobouky Čechratky černohuňaté, za kterou se občas houbař rozeběhne v naději, že se jedná o Hřib hnědý, v Podkrkonoší známý jako podhříběk. V jehličí i v trávě se tyčí Muchomůrka šedivka. Občas skoro zakopneme o Ryzec ryšavý. To nepočítám různé druhy chorošů a drobných lesních špiček, které vytvářejí dojem, že houby už opravdu rostou.

Lesy se nám po vydatných deštích zapařily a je tedy slušná šance, že pokud se počasí ustálí a nenastanou úmorná vedra, bude hub dost i po zbytek prázdnin. Toto je však předpověď poněkud neprofesionální, protože vznik každé jednotlivé houbové plodnice je ve skutečnosti poměrně vzácným jevem. Pro růst hub není zdaleka potřeba jen teplo a vlhko, jak se mnoho laiků domnívá, ale také dobré povětrnostní podmínky (čím méně větru, tím lépe), nesmí být ani velká horka, ani zima, a dokonce má na růst hub vliv i rozdíl mezi teplotou přes den a v noci. Tento rozdíl by neměl přesahovat 10 stupňů Celsia, protože když jsou vhodné podmínky pro růst jen po část dne, roste houba chvíli rychleji a chvíli pomaleji, ale když jsou malé teplotní rozdíly po celých 24 hodin, rostou houby v podstatě nepřetržitě.

TIP: Pokud chodíte po lese, cítíte silnou houbovou vůni, ale samotné houby nikde, pak nezoufejte. Cítíte totiž aroma z podhoubí, které se právě rozrůstá a bují a pokud nepřijde náhle prudká změna počasí (výkyvy teplot), můžete zhruba do dvou týdnů vyrazit na houby cíleně.

Petr Kuráň

Tématické seriály na letní prázdniny:

Každý týden najdete na stránkách Krkonošského deníku tři tématické seriály.
Úterý –
houbaření v regionu Krkonoš a Podkrkonoší
Čtvrtek –
cykloturistika a tipy na zajímavé výlety
Sobota –
muzea trutnovského a semilského okresu