Dají se obecně rozlišit či nějak rozdělit houbařská období v průběhu roku? Například v kterých měsících rostou hřiby, kdy kozáci či křemenáče, kdy růžovky, klouzci atd. Věra Pospíšilová, Žďár u Staré Paky

Odpověď zní ano, v podstatě je tomu tak. Každý druh houby je velice individuální a proto přicházejí vhodné podmínky pro jeho růst jen v určitém ročním období. Ať už je to mykolog profesionál, či mykolog amatér, dobře ví, která houba jaké podmínky potřebuje, a dokáže proto odhadnout, kdy má navštívit kterou houbařskou lokalitu a jakou houbu na ní může hledat.

Například Hřib kovář (společně s Hřibem kolodějem nazývaný jako „modrák") se objevuje už v květnu. Stejně tak první Hřiby dubové a Hřiby borové. Hřib smrkový či Muchomůrka růžovka se začínají objevovat až v červnu. Hřib hnědý, známý mezi laickými houbaři jako slaďák, panský hříbek či podhříbek, se sice občas objevuje také již v červnu, ale jeho hlavní sezona růstu připadá především na srpen a září.

U kozáků a křemenáčů je poměrně těžké stanovit nejtypičtější dobu růstu, protože je jich mnoho druhů. U většiny z nich však platí, že se první z nich objevují v červnu. Stejné je to i s rozličnými druhy klouzků. Většina těchto výše jmenovaných hub vytrvá ve svém růstu až do října, za mimořádně dobrých podmínek až do listopadu.

Jsou ale houby, které skutečně rostou jen během krátkého období několika týdnů. Jedná se nejčastěji o ryze jarní druhy hub, tedy Kačenku českou a různé druhy smržů, které rostou už od března, nejdéle však do konce května. Podobné je to se Šťavnatkou březnovkou nebo Čirůvkou májovkou, jejichž doba růstu je obsažena v jejich jménech. Naopak jsou zde i houby, které rostou výhradně na podzim. Bezpochyby mezi ně patří václavky. Ty se objevují od konce srpna až do října. Hlívu ústřičnou je dobré hledat od pozdního podzimu přes celou zimu až do jara. Někteří houbaři na ni chodí v zimě se sekyrkou, aby její miskovité klobouky mohli v tuhých mrazech seseknout z kmene stromu. V každé sezoně je však mnoho dalších faktorů, které růst hub ovlivňují a proto se každoročně doba výskytu může o nějaký týden posunout.

Jaký vliv má na houby nadmořská výška? Roste jich více v nížinách, v Podkrkonoší či na svazích Krkonoš? Štěpán Hetflejš, Žacléř

Nadmořská výška má na růst hub vliv dokonce zásadní. Nelze však jasně odpovědět na to, kde rostou houby více, jestli v nížinách nebo na horách. Prvním důvodem je složení lesa, které je v nížinách, v podhůří a na horách rozdílné. V nížinách převažují lesy listnaté, především dubové s příměsí buku a habru či jedlého kaštanu, v podhůří jsou to lesy smíšené, především buko-smrkové s břízami a místy také s borovicemi. Na horách postupně převládají lesy jehličnaté. Druhým důvodem jsou odlišné teploty.

Vezmeme-li v úvahu tyto dva zásadní faktory, zjistíme, že rozdíl je především ve výskytu jednotlivých druhů hub. V nížinách rostou některé houby, které bychom na horách někde kolem výšky 1000 m.n.m. neměli šanci nalézt a pochopitelně je tomu v mnoha případech i naopak. Nedokážu přesně říci, kolika hub se to týká, ale jsou to desítky, v celoevropském měřítku určitě stovky druhů. Také pochopitelně existují houby, které se mohou vyskytnout v nížinách i na horách zároveň, příkladem je Hřib borový či smrkový a třeba bedly.

(pk)