Houby jsou na rozdíl politiky a fotbalu nepodplatitelné

Zaručené zprávy z jedné lokality o hojném výskytu hub nemusí ještě znamenat, že opravdu všude rostou. Na jedné straně kopce nezakopnete ani o červivou babku, ale za horizontem jen pár metrů daleko se nestačí člověk shýbat.

Jen drobná nuance na vahách přírody, kterou smrtelník nemá šanci zaznamenat, a tady rostou jinde ne. Jak Petr Hampl z mykologické odbočky ve Velkých Hamrech často říká: „Houby jsou prostě neúplatné.“

Ale růst už začaly?
Ano, tento týden. Je to způsobené vydatnými srážkami, pak se silně oteplilo, střídají se teplé dny s teplými dešti a dorůstá Měsíc. 15. července bude úplněk, to bude optimální pro houby.

A co roste?
Zmíním se o lokalitě okolí Tanvaldu, Velkých Hamrů, Lhotky, Zlaté Olešnice. Tam najdeme hřib smrkový, je výborný, ale bývá často červavý. Malinko na ústupu je hřib kovář, ale objevují se spousty lišek, které tu celá desetiletí nebyly. Roste spousta růžovek, starší bývají dost červivé, ale mladé jsou zdravé.

Roste spousta katmanek, to znamená muchomůrek pošvatých, ve variantě muchomůrky oranžové nebo porfyrové, pak klasické katmanky a začínají růst i křemenáče. Za poslední týden jsem našel čtyři, tak to není boom, ale tak za tři čtyři dny porostou. Ale na druhou stranu už je v lese dost lidí.

Jednou jste zmínil, že houbaři jsou v nějakém vztahu se svatým Prokopem?
Ano, měl svátek minulý týden. K tomu se váže staré české přísloví: „Svatý Prokop seje houby“. Tedy že houby začínají růst po tomto svátku. Je to ale závislé i na počasí, jak dorůstá Měsíc. A houby jsou na rozdíl politiky a fotbalu nepodplatitelné, rostou si, jak samy chtějí.

Jmenoval jste lišky. Čím to je, že se znovu objevují? Jsou lesy zdravější? Proč vymizely a jsou tu zpátky?
Je to i podle odborníků z mykologické společnosti v první řadě ozdravením ovzduší. V tomto kraji na Tanvaldsku spalovaly špatné a nekvalitní uhlí všechny textilní továrny a sklárny, které tu byly.

Za druhé k tomu pomohlo i odsíření tepelných elektráren v Polsku například v Turówu a v Německu v okolí města Görlitz. Zplodiny z těchto elektráren se tahem větrů dostaly k nám. My jsme to v rámci RVHP vraceli Polsku zase na Ostravsku. Tato spolupráce fungovala.

V posledních dvaceti až pětadvaceti letech není v Evropě v provozu jediná významnější elektrárna, která by neměla odsíření a tím neprší kyselina siřičitá.

Lišky vyžadují zásadité prostředí a jako smržovité houby nesnášejí kyselé půdy. Proto lišky nikdy nerostly ve větším množství na Souši, kde jsou od přírody kyselé půdy – rašeliniště, ale vždy ve spoustě modřínů. Podhříbek naopak vyžaduje kyselé půdy, tak jsou i prognozy, že díky zlepšování životního prostředí, paradoxně začnou ubývat, ale to je jen teorie.

Je ještě nějaká houba, kterou tak zásadně ovlivnily kyselé deště?
V posledních patnácti dvaceti letech se zde začal objevovat hřib nachovýtrusý. Slováci ho nazývají Čierny hrib. Já ho znám z Tater, kde jsem dlouho pracoval na Černém Váhu, a i tam jsem chodil na houby. K nám se chodí ptát i staří houbaři na jméno houby, kterou za celý život dosud nenašli.

Tento hřib je bezpečně rozpoznatelný – je celý do černa, má černý klobouk i nohu, zespodu trubičkové výtrusnice také hodně tmavošedivé.

Při rozkrojení a zvlášť při zpracování podle některých silně voní podle druhých zapáchá. Pokud je nasbírám, tak je dávám do směsi je tak ze čtvrtiny či třiceti procent.