VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Houby jsou na rozdíl politiky a fotbalu nepodplatitelné

Pojizeří - Jsou jizerskohorské lesy už zdravější? Znovu tu najdeme lišky a jiné druhy hub naopak zmizely. Objevují se tu i ty, které zde nikdy nerostly. Houby jsou jedním z nejcitlivějších barometrů indikujících „náladu“ v lese.

14.7.2011
SDÍLEJ:

HOUBAŘI MAJÍ SVÁ MÍSTEČKA. Stejně tak Petr Hampl. V úvozové cestě za Zlatou Olešnici šel téměř na jisto. Políčeno měl tentokrát na ryzce černohlávka, kterého nakládá jako delikatesu s mladou cibulkou a papričkou do sladkokyselého nálevu. Foto: DENÍK/ Lenka Střihavková

Zaručené zprávy z jedné lokality o hojném výskytu hub nemusí ještě znamenat, že opravdu všude rostou. Na jedné straně kopce nezakopnete ani o červivou babku, ale za horizontem jen pár metrů daleko se nestačí člověk shýbat.

Jen drobná nuance na vahách přírody, kterou smrtelník nemá šanci zaznamenat, a tady rostou jinde ne. Jak Petr Hampl z mykologické odbočky ve Velkých Hamrech často říká: „Houby jsou prostě neúplatné.“

Ale růst už začaly?
Ano, tento týden. Je to způsobené vydatnými srážkami, pak se silně oteplilo, střídají se teplé dny s teplými dešti a dorůstá Měsíc. 15. července bude úplněk, to bude optimální pro houby.

A co roste?
Zmíním se o lokalitě okolí Tanvaldu, Velkých Hamrů, Lhotky, Zlaté Olešnice. Tam najdeme hřib smrkový, je výborný, ale bývá často červavý. Malinko na ústupu je hřib kovář, ale objevují se spousty lišek, které tu celá desetiletí nebyly. Roste spousta růžovek, starší bývají dost červivé, ale mladé jsou zdravé.

Roste spousta katmanek, to znamená muchomůrek pošvatých, ve variantě muchomůrky oranžové nebo porfyrové, pak klasické katmanky a začínají růst i křemenáče. Za poslední týden jsem našel čtyři, tak to není boom, ale tak za tři čtyři dny porostou. Ale na druhou stranu už je v lese dost lidí.

Jednou jste zmínil, že houbaři jsou v nějakém vztahu se svatým Prokopem?
Ano, měl svátek minulý týden. K tomu se váže staré české přísloví: „Svatý Prokop seje houby“. Tedy že houby začínají růst po tomto svátku. Je to ale závislé i na počasí, jak dorůstá Měsíc. A houby jsou na rozdíl politiky a fotbalu nepodplatitelné, rostou si, jak samy chtějí.

Jmenoval jste lišky. Čím to je, že se znovu objevují? Jsou lesy zdravější? Proč vymizely a jsou tu zpátky?
Je to i podle odborníků z mykologické společnosti v první řadě ozdravením ovzduší. V tomto kraji na Tanvaldsku spalovaly špatné a nekvalitní uhlí všechny textilní továrny a sklárny, které tu byly.

Za druhé k tomu pomohlo i odsíření tepelných elektráren v Polsku například v Turówu a v Německu v okolí města Görlitz. Zplodiny z těchto elektráren se tahem větrů dostaly k nám. My jsme to v rámci RVHP vraceli Polsku zase na Ostravsku. Tato spolupráce fungovala.

V posledních dvaceti až pětadvaceti letech není v Evropě v provozu jediná významnější elektrárna, která by neměla odsíření a tím neprší kyselina siřičitá.

Lišky vyžadují zásadité prostředí a jako smržovité houby nesnášejí kyselé půdy. Proto lišky nikdy nerostly ve větším množství na Souši, kde jsou od přírody kyselé půdy – rašeliniště, ale vždy ve spoustě modřínů. Podhříbek naopak vyžaduje kyselé půdy, tak jsou i prognozy, že díky zlepšování životního prostředí, paradoxně začnou ubývat, ale to je jen teorie.

Je ještě nějaká houba, kterou tak zásadně ovlivnily kyselé deště?
V posledních patnácti dvaceti letech se zde začal objevovat hřib nachovýtrusý. Slováci ho nazývají Čierny hrib. Já ho znám z Tater, kde jsem dlouho pracoval na Černém Váhu, a i tam jsem chodil na houby. K nám se chodí ptát i staří houbaři na jméno houby, kterou za celý život dosud nenašli.

Tento hřib je bezpečně rozpoznatelný – je celý do černa, má černý klobouk i nohu, zespodu trubičkové výtrusnice také hodně tmavošedivé.

Při rozkrojení a zvlášť při zpracování podle některých silně voní podle druhých zapáchá. Pokud je nasbírám, tak je dávám do směsi je tak ze čtvrtiny či třiceti procent.

Krkonošské kyselo podle Petra Hampla

„Kubo, hajnej, Anči, kde zase hernajs jste, to kyselo je moc kyselý!“… Vzpomínáš si na Trautenbergra? Ani v krkonošských pohádkách nezapomněli autoři připomenout jednu z krajových kulinářských specialit…

Tak to pojď po létech zkusit znovu. Vyzkoušej si recept na „Krkonošské kyselo“, připravené z půl kila chlebového kvásku, který si sice můžeš z mouky, kvasnic a vody připravit i doma, ale kvásek ti prodají v každé pekárně, a dobrý - konkurence v oboru je nelítostná…

Na cca 4 litry kysela potřebuješ:
- 0,5 kg zmíněného kvásku
- 3,5 litru vody
- 15 kuliček pepře
- 15 kuliček nového koření
- 6 bobkových listů
- 1 kostku masoxu
- 2 velké dvouhrsti sušených hub ( možno i zamražené, nebo nejlépe čerstvé lišky…)
- Polévkovou lžíci sádla, nebo másla
- 1 velká oloupaná cibule
- 4 vajíčka od slepičky
- Kmín, pepř, sůl (vegetu)
- Sekanou pažitku, nebo petrželku na talíř

A jedem:
Kvásek rozmixuj s litrem a půl studené vody na řídkou kaši. Osvědčil se mi ruční ponorný mixér a to i proto, že je dobře omyvatelný…Jak brzy zjistíš, zaschlým kváskem by se snad daly lepit i podkovy…

Postav na mírný oheň na plotýnku a za stálého dozoru a občasného míchání - hlavně ode dna - nechej převalovat asi 20 minut.
Ve zbývajících asi 2 litrech vody povař cca 30 minut houby a ve varném zvonečku (vajíčku, nebo kusu gázy), nové koření a bobkový list, přidej podrcený pepř, mírně soli, nebo vegety, kmín a masox.

Na tuku vysmaž posekanou cibuli až do tmavě zlatavé barvy, přidej rozklepnutá vajíčka, okořeň solí a pepřem a za stálého míchání smaž hodně do sucha. Přikrytou pánev odstav z plotny.

Povařené houby přeceď do dalšího hrnce, houby ponech na sítku a do vařícího vývaru vmíchej povařený kvásek. Znovu zpracuj ručním mixérem, dochuť a přidej houby a usmažená vajíčka z pánve. Pokud se ti výsledek zdá příliš hustý, přidej čtvrtlitr smetany…(nebo vařící vývar z masoxu).

Kyselo můžeš konzumovat posypané pažitkou již v této podobě, ovšem přidáš-li „šťouchané brambory“ se smaženým špekem na pórku, dosáhneš Nirvány…

Lenka Střihavková

14.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Obchvat u České Skalice blokuje nehoda tří vozidel

Po mladoboleslavské vlně sjeli pro medaile
3

Po mladoboleslavské vlně sjeli pro medaile

Moře trávy, tři zahradníci za mřížemi a Drahoš i Pavlásek na Slovácku: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 22. ledna 2018.

Lednové zvraty trápí Lomnici

Pojizeří - Hokejisté Turnova navýšili náskok v čele tabulky krajské ligy. Na vrcholu je drží střelecké dovednosti Daniela Maděry.

„Zápasu nic nechybělo, musel se líbit“

Vrchlabí - Jednou z největších opor vrchlabského celku byl v derby na ledě Dvora Králové obránce David Pojkar.

FOTO: Olga Lounová rozzářila Krkonošský pivní bál

Vrchlabí - Zpěvačka Olga Lounová byla jedním z nejobletovanějších hostů sobotního Pivního plesu ve Vrchlabí. Jeho návštěvníky nejprve pobavila svými písničkami, s řadou z nich se pak i vyfotila.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>