Ve finále je klíčová rekonstrukce hradu Vízmburk za 19 milionů korun. Hotová bude do konce roku a přinese trvalé zpřístupnění historické památky pocházející ze 13. století, objevené při dvanáct let trvajícím archeologickém výzkumu v letech 1972 - 1984. Ten zajistil Vízmburku označení východočeské Pompeje. Výzkum na zalesněném pahorku byl přitom původně naplánován jako jednosezonní dílčí akce.

Za jeho současným oživením stojí místní nadšenci ze Sdružení pro Vízmburk, kteří se o hrad starají od roku 2008. Díky nim zřícenina pevnosti získala zastřešení a prošla radikálními úpravami, které umožní návštěvy turistům. Při prohlídce budou mít možnost vystoupat na vyhlídkovou věž, zavítat do sklepení nebo hodovní místnosti. Vízmburk bude mít na starost správce zámku v Ratibořicích, který je nejbližší památkou Národního památkového ústavu. Jemu hrad patří.

"Otevřením pro veřejnost se zúročí nadšení Antonína Hejny, díky jehož archeologickému výzkumu se hrad podařilo znovu objevit po mnoha staletích. Je to návštěvnicky velice zajímavá záležitost s atraktivní, novodobou historií objevení východočeských Pompejí. To se opravdu málokdy vidí, aby se hrad vyhrabal ze země,” poukazuje na výjimečnost Vízmburku Ivan Češka, správce ratibořického zámku, který bude zároveň kastelánem pevnosti u nedalekých Havlovic.

Vyhlídka na věži

"Doufáme, že Vízmburk se stane vyhledávaným turistickým cílem pro všechny věkové kategorie milovníků historie," říká Jaroslav Balcar, místopředseda Sdružení pro Vízmburk. Lidé dosud měli přístup jen provizorně na nádvoří, teď se před nimi odkryje mnohem více.

"Úplně se změní prostor nádvoří, kde zmizí lešení. Otevřeme vyhlídku na věži. Přístupné budou tři sklepy, které byly propadlé. Opravené bude ohniště v kuchyni. Lidé budou mít možnost navštívit expozici archeologického výzkumu a předmětů, které se tam nalezly, nebo také hodovní místnost, která připomene život ve středověku a tehdejší gastronomii," popisuje Jaroslav Balcar, nač se můžou výletníci těšit.

Hrad má svého kastelána, otevřený bude každý den o letních prázdninách. V květnu, červnu a září o víkendech, v jiných dnech po domluvě pro školní výlety a hromadné akce.

Rekonstrukce bude hotová do konce roku. Na jaře bude spolek pracovat na dokončení historických expozic. Veškeré úsilí směřuje k tomu, aby byl hrad v květnu otevřen veřejnosti. "Opravy jsou těsně před dokončením. Kovové konstrukce jsou hotové, zednické práce také, tesaři pracují na krovech a dokončují práce na střeše," upřesňuje Balcar. Stavebníci použili při zdění maltu podle středověké receptury. Pracovali se stejným kamenem jako před osmi sty lety, kdy se hrad stavěl. Stejný pískovec se totiž těží v nedalekém lomu Krákorka.

"Zajímavé bylo, že si stavitelé hradu nedělali velkou starost s vybudováním základů. Mezi skalami zasypali pukliny a na tom prostě stavěli," upozorňuje na zajímavost. "Základy jsme hledali ve sklepech a žádné tam nejsou. Museli jsme proto stavbu zpevnit," dodává.

Po stopách středověké historie

"Jsme rádi, že můžeme spolupracovat s takovým spolkem, jakým je Sdružení pro Vízmburk, protože je za ním obrovská práce a neocenitelné nadšení," uznává úsilí havlovického spolku Ivan Češka.

"Jako Národní památkový ústav (NPÚ) nechceme slízávat smetanu po dřině, kterou na hradě členové spolku odvedli. Nechceme jim jen tak vzít něco, na čem se dřeli, a tím se chlubit. Jako správci hradu proto budeme stát trochu v pozadí," tvrdí kastelán z Ratibořic.

Na financování rekonstrukce Vízmburku se podílejí obec Havlovice částkou 600 tisíc, Královéhradecký kraj 1,5 milionu, 500 tisíc se podařilo spolku vybrat ve veřejné sbírce. Klíčová byla dotace bezmála 16 milionů Evropské unie z programu Interreg.

Rekonstrukce hradu je součástí projektu Po stopách společné středověké historie s polským partnerem z města Zabkowice Slaskie, kde opravují zámek. Její náplní je také turistická stezka mezi Vízmburkem a dalšími devatenácti historickými místy. “Cílem projektu je, aby turista navštívil nejen Vízmburk, ale aby se vydal na stezku a navštívil další zajímavá místa jako Ratibořice, Rýzmburk, Červenou horu, Nové Město nad Metují, známá i méně známá a neobjevená místa,” vysvětluje Jaroslav Balcar, místopředseda Sdružení pro Vízmburk.