"Teď je situace ještě hektická. Každý den odpoledne pracujeme na dokončení expozic. Všechno ladíme před otevřením hradu. Tento týden ještě dokončujeme kuchyni," říká místopředseda Sdružení pro Vízmburk Jaroslav Balcar. Hodovní místnost bude nepochybně tím, co upoutá návštěvníky hradu. Jak bude vypadat?

"Figuríny dvou rytířů a dvou hradních paní v dobovém oblečení budou stát a sedět u hodovního stolu, na kterém budou rozmístěny repliky keramických nálezů, skleněné číše ze středověku. V budoucnu se v kuchyni také objeví také replika kachlových kamen a středověké truhly. Chceme lidem přiblížit obrázek někdejšího středověkého života," popisuje Balcar.

V sobotu 1. května 2021 se opět sešli členové a příznivci Sdružení pro Vízmburk, aby odvedli další kus práce na přípravě hradu pro otevření veřejnosti.
FOTO, VIDEO: Brzy se otevře pověstmi opředená zřícenina hradu Vízmburk

Na Vízmburku bude vystaven i 3D model hradu. Havlovičtí ho sestavili v dubnu po večerech ve škole z bezmála dvou stovek dílů. Maketa byla vytištěná 3D tiskárnou. Je dlouhá 140 cm, široká 90 cm a vysoká 60 cm. Zobrazuje pravděpodobnou podobu hradu před jeho pobořením Slezany v roce 1447. Slezané ho před zničením nedobývali, ale koupili. Jistili se tím, že z hradu nebudou proti jejich území podnikány loupeživé výpady.

Ve sklepních prostorách narazí turisté na postavy zakladatele hradu ve 13. století Tase z Vízmburka, pozdějšího hradního pána Jiřího z Dubé i obrozeneckého kněze, pátera Josefa Regnera Havlovického, známého z Jiráskova díla U nás.

U Havlovic finišuje rekonstrukce zříceniny hradu Vízmburk.
Hrad Vízmburk bude mít hodovní místnost a kastelána z Ratibořic. Otevře v květnu

Sdružení připomene rovněž osobnost úpického rodáka, archeologa Antonína Hejny. Jeden ze zakladatelů archeologie středověku objevil zakopaný hrad při výzkumu v letech 1972 - 1984. Ten zajistil Vízmburku označení východočeské Pompeje.

Výzkum na zalesněném pahorku byl původně naplánován jako archeologická akce na jednu sezonu v rámci projektu, který měl objasnit průběh vnější kolonizace na českoslezském pomezí ve 13. století. Zásadním objevem, který definitivně změnil pohled na místo, byly dvě konzole nalezené v jižní stěně jižního paláce. Vědecká rada poté rozhodla, že celý hradní komplex má být vykopán.

Úpický rodák Antonín Hejna byl jedním ze zakladatelů středověké archeologie v tehdejším Československu.
Archeolog Antonín Hejna má na hradě pamětní desku, narodil se před sto lety

Po dlouhých letech se nyní hrad dočká oficiálního zpřístupnění veřejnosti. Zasloužili se o to dobrovolníci z Havlovic. "Je to perfektní pocit, že se finální podoba rýsuje a vše se povedlo. Na hradě je ale pořád co dělat. Naším přáním a cílem je, abychom měli lidem co ukázat, a aby se jim na Vízmburku líbilo," dodává Jaroslav Balcar.

V květnu, červnu a září bude hrad otevřený o víkendech, o prázdninách denně od 10 do 18 hodin. Vstupné bude 70 Kč, pro děti 40 Kč.

Lidé se přišli podívat na havlovický hrad Vízmburk při dni otevřených dveří.
FOTO: Lidé přišli omrknout, jak pokračuje obnova hradu Vízmburk