Novou košer potravinou se stala ve čtvrtek i všechna piva, která vyrábí Královédvorský pivovar Tambor. Předcházela tomu návštěva izraelského rabína Menachema Kalchheima. Ten si v doprovodu zástupce Židovské obce v Praze Michaela Dunayevského a majitele pivovaru Nasika Kiriakovského celý provoz důkladně prohlédl.

Průvodcem jim byl sládek Martin Vrba. Ten hostům detailně popsal postup výroby i všechny suroviny, které se při vaření zdejšího piva používají. Pro rabína Kalchheima to nebyla první návštěva pivovaru a tak se zajímal i od, pro běžnou veřejnost, odborné otázky. Jeho úkolem je totiž posoudit, jestli odpovídá postup výroby všem ustanovením. Zajímal se tak nejen o slad, chmel, ale například i o způsob čištění potrubí nebo vytápění kotlů.

Velice ho zaujalo, že pivo se vyrábí jak filtrované, tak i nefiltrované. Přestože se jedná o moderní provoz, ocenil, že výroba se řídí podle tradičních postupů. Rabína překvapilo, že nefiltrované pivo vydrží v chladném prostředí i několik měsíců. „Je to živý organismus. Stejně jako víno stále pracuje a dozrává,“ vysvětlil sládek Martin Vrba. Rabín se také zajímal o vodu, z které se pivo vaří. Vrt hluboký kolem sto třiceti metrů vyvolal údiv.

Už před návštěvou museli zástupci pivovaru Tambor poslat na posouzení materály o jednotlivých surovinách.

Výsledek se dozvěděl majitel pivovaru již ve čtvrtek. Tambor je jedním ze sedmi pivovarů v České republice, který může nabízet košer pivo. Tato informace by se již brzo měla objevit na lahvích se všemi druhy piva.

Rabín Menachem Kalchheim ochutnal vzorky piva, nejvíc mu chutnala čtrnáctka Klazar a dvanáctka. „V minulosti Izraelité příliš pivo nepili. V poslední době ale vzniká v Tel Avivu řada podniků, které se zaměřují na prodej speciálních druhů piv. Myslím, že o zdejší pivo by tam byl také zájem,“ prozradil rabín, který ještě večer odletěl zpět do Izraele. Tamboru se díky certifikátu otevřel také trh v Německu a USA, kde jsou silné židovské komunity.

Certifikát, který potvrzuje košer kvalitu, má platnost jeden rok. „Pokud by v té době bylo třeba přistoupit ke změně některé z používaných surovin nebo výrobního postupu, je třeba o tom informovat židovskou obec,“ vysvětlil Michael Dunayevský.