Na zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví přijata nebyla, přesto šanci na zápis do prestižního seznamu stále má. „Podstatné je, že naše žádost nebyla vyřazena. Představitelé UNESCO si vyžádali ještě další podklady, které jim doplníme a na jarním zasedání by se měla naše žádost znovu posuzovat,“ řekl Deníku Marek Kulhavý, předseda představenstva firmy Rautis, která se v krkonošské Poniklé nedaleko Jilemnice zabývá jedinečným řemeslem foukání skleněných perlí a výroby perličkových vánočních ozdob.

SVĚTOVÝ UNIKÁT Z PONIKLÉ
V Poniklé má tradici už od roku 1902 a zůstává poslední firmou na světě, které se podařilo zachovat staré technologie a udržet výrobu stále aktuální a živou. Nominace bude na žádost posudkové komise přepracována a předložena ke schválení v dalším cyklu. Podle Vladimíry Jakouběové, ředitelky Muzea Českého ráje v Turnově, které návrh na zápis vánočních ozdob zpracovávalo, by měl být návrh znovu podán v březnu.

Nominace perlařského řemesla z Poniklé vznikla rovněž ve spolupráci s Českou komisí pro UNESCO, Národním ústavem lidové kultury, Ministerstvem kultury a Krajským úřadem Libereckého kraje. „Česká republika je samozřejmě připravena vypořádat požadavek hodnotitelů tak, aby nominace mohla být zapsána na prestižní seznam co nejdříve,” ujistil ministr kultury Antonín Staněk. Mezivládní výbor UNESCO bude chtít doplnit některé informace, týkající se specifického systému spolupráce mezi dílnou a domácími řemeslníky.

Ručně zhotovené perličky se začaly vyrábět v Poniklé na konci 19. století. Foukaly se, stříbřily, řezaly, navlékaly na drátky a formovaly do tvarů skoro v každé rodině. Do práce byli zapojeni všichni, od dětí až po dědečky. Ve 20. a 30. letech minulého století se ozdoby vyvážely do celého světa a zažily velký rozkvět.


SCHVÁLILI MODROTISK I VÝROBU PARFÉMU
Pro pokračovatele perlařského řemesla z krkonošské obce znamená velké ocenění už samotná nominace do světového seznamu UNESCO. Mezivládní komise, posuzující jednotlivé návrhy, přijala na seznam jamajský hudební styl reggae, irskou národní hru hurling, metodu léčebného lázeňství z Tibetu, tradiční zápasy z Gruzie a Koreje, francouzskou výrobu parfému, obřad kazašských chovatelů koní či jiný český návrh modrotisk. O zápis této metody ozdoby textilu společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko. Modrotisk je textilní tiskařská technika známá z 18. století, která se používala k dekoraci látek a dodnes zdobí kroje na Moravě.

NEAPOLSKÁ PIZZA ČI ČESKÉ SOKOLNICTVÍ
Pro Česko je modrotisk již šestou položkou na seznamu nehmotného kulturního dědictví. Naposledy byla v roce 2016 přijata společná nominace se Slovenskem na zápis loutkářství. Dále je na listině také sokolnictví, slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky.

Základní seznam nehmotného kulturního dědictví už má přes 400 zápisů, od tradiční neapolské pizzy přes české sokolnictví až po věštecké metody nigerijského kmene Yoruba. Seznam nehmotného dědictví doplňuje známější soupis světového kulturního a přírodního dědictví o více než 1000 položkách, mezi nimiž jsou hory, jezera, národní parky, budovy, ale i celá města.