Problematickou situaci musí řešit hned zkraje svého působení. Hlavní lázeňský zdroj přírodní minerální vody Janský pramen prosakuje v hloubce patnáct metrů do podloží. Kvůli únikům vody a nízkému tlaku ve vrtu se dlouho nedařilo naplnit velký bazén v Lázeňském Domě, umístěný přímo nad pramenem.

Druhý, Černý pramen, je neaktivní. „Jedná se o záložní zdroj termální vody, který v současném technickém stavu nepřináší požadovaný efekt a jeho zprovoznění by vyžadovalo nemalé finanční náklady,“ přibližuje situaci nový ředitel Státních léčebných lázní Janské Lázně. Při loňských detailních hydrogeologických průzkumech lázně zjistily, že Černý pramen nemá žádný přítok minerální vody.

POČET KLIENTŮ ROSTEV roce 2017 měly Státní léčebné lázně Janské Lázně přes 8,5 tisíce dospělých pacientů, o 26 procent více než v roce 2016. Dalších více než 5 tisíc samoplátců využilo léčebné a wellness balíčky i samostatné hotelové ubytování. Dětská léčebna Vesna ročně odléčí téměř 1750 dětských klientů. Klienti, kteří si pobyt v lázních sami platí, nejčastěji vyhledávají léčebné balíčky typu Léčebný lázeňský pobyt a Program proti bolesti zad.

Přírodní léčivý zdroj je zásadní pro udržení komplexní lázeňské péče. „Je to uznaný léčivý přírodní zdroj termální vody, ideální doplňková procedura pro pacienty. Napouštíme jím veškeré balneoprovozy, v nichž poskytujeme vodoléčebné procedury,“ vysvětluje. Bez přírodního léčivého zdroje by skončilo ve městě lázeňství. „Přišli bychom o status lázní a město o status lázeňského města. Mohli bychom dál poskytovat péči v rámci odborného léčebného ústavu, ale i tak by to znamenalo veliký problém pro udržení podniku,“ uvědomuje si.

Také proto řeší projekt nového přírodního zdroje s vrtem, hlubokým jeden kilometr. „Chceme si vytvořit nový zdroj přírodní termální vody, který bude mít lepší balneologické parametry a bude teplejší než Janský pramen s 28 stupni. Je to zásadní rozhodnutí, které musíme udělat, abychom nebyli závislí na jednom vrtu, který nemusí být v budoucnosti stabilní,“ objasňuje.

Podle ředitele Janský pramen poskytuje, i přes současné technické obtíže vrtu, termální vody stále dost. Přes čerpadlo ji z něj odvádí do všech provozů. "Aktuální prioritou je dokončit opravu vrtu Janského pramene. Budeme dělat zkušební vrty před budovou, abychom ověřili, jestli není narušené podloží na náměstí a zda se samotná sanace vrtu zdařila. Na konci června bychom měli mít hotovou sanaci, pak vyzkoušíme jeho funkčnost, abychom během prázdnin mohli bazén napustit a uvést do provozu takřka po dvou letech," dodává.

VYJMUTÍ Z PRIVATIZACE PŘINESLO JISTOTU
Ministerstvo zdravotnictví vybralo Martina Voženílka za nového šéfa státního podniku Janské Lázně koncem března. Vedl ho již dočasně od loňského září.

Byla pro vás výhoda, že jste v lázních již působil, ať v pozici obchodního ředitele nebo dočasného ředitele?
V lázních pracuji od roku 2009 a výhoda to byla. Jako obchodní ředitel jsem velice úzce spolupracoval se všemi úseky a provozem, znám je a vím, kde jsou jejich slabá místa a na co se zaměřit.

Která místa jsou ta slabá?
Podfinancování především technické stránky, stavu budov a kvality ubytování. Na to se budeme muset velice rychle zaměřit. V předloňském roce jsme opravili lázeňský hotel Terra, loni léčebnu dospělých Janský Dvůr. Ostatní ubytovací zařízení mají pořád vybavení z 80. let. Tak to je i v naší vlajkové lodi, dětské léčebně Vesna, která má stále pokoje v původním stavu z doby, kdy se stavěla. Chceme tam už letos zahájit opravy. Administrativní patro proměníme v kvalitní ubytování apartmánového typu.

Kolik budov provozují lázně?
Osm pro klienty plus dětskou léčebnu Vesna. Celkově máme ale třicet objektů, řadí se k nim bytové jednotky, domy, ubytovny. Máme 180 bytů pro zaměstnance.

Jak jsou na tom lázně personálně?
Máme 420 zaměstnanců. Naplněné jsou stavy fyzioterapeutů, také díky terapeutům z Polska na dospělé léčebně. Chybí nám však lékaři na obou léčebnách a zdravotní sestry, což je problém napříč celým zdravotnictvím.

Máte další investiční záměry?
Kromě zvýšení kvality ubytovacích zařízení musíme řešit energetické úspory. Budovy jsou původní, nezateplené. Největší problém vnímám v dětské léčebně Vesna, kde v zimě kvůli zastaralým hliníkovým oknům a tenkým betonovým stěnám bez náležitého zateplení bývá na některých místech patnáct stupňů, ačkoliv topíme naplno. Projekt máme připravený. Chtěli bychom také provést zateplení a výměnu oken u bytových domů. Plánujeme dále vybavovat rehabilitaci. Museli jsme řešit dlouhodobý pronájem parovodu energetické společnosti ČEZ. Díky tomu proběhne investice zhruba 95 milionů korun do výměny parovodu za horkovod během dvou let a konečně se podaří opravit příjezdovou komunikaci. Ta čeká na výměnu potrubí, které jsou pod ní.

Navzdory stavu objektů, který jste popisoval, vám přitom klienti přibývají. Čím to?
Úzce spolupracujeme s řadou odborných pracovišt jak v regionu tak celé ČR včetně Fakultní nemocnice Motol. Do Janských Lázní se dostávají klienti z celé České republiky s různým typem postižení, úrazy nebo dětskou mozkovou obrnou. Indikace jsou neurologické, ortopedické, respirační. Daří se nám získávat ruskou klientelu na dětskou léčebnu, na dospělou se vrací Němci a klienti z arabských států. Máme špičkovou rehabilitaci, klademe velký důraz na individuální a intenzivní přístup při fyzioterapii, doplněnou moderními metodami s robotickou rehabilitací. Snad i proto jsou schopni akceptovat nižší úroveň ubytování na některých budovách. Narůstá nám ale i domácí samoplátecká klientela.

Janské Lázně mají zřetelné výsledky odborné péče. To musí být vzpruha.
Je to velice povzbuzující, především pro personál, který pracuje s pacienty denně.

Co pro lázně znamená, že byly vyjmuty z privatizace a zůstávají státním podnikem?
Je to rozhodnutí vlády. Výhodu vidím v tom, že konečně máme určitou jistotu. Dlouhou dobu visela ve vzduchu otázka privatizačního projektu. Kvůli tomu bylo velice složité plánovat dopředu, provádět investice, nemohli jsme dosáhnout na evropské dotace kvůli povinnosti doložit dlouholetou udržitelnost. Janské Lázně zůstávají státní a doufám, že to tak bude na delší dobu. Výsledky naší práce i hospodářské činnosti jsou dobré, budeme ji držet nad nulou i nadále. Tím, že jsme státní podnik, budeme primárně poskytovat péči pojištěncům, nicméně odbornou léčebnou péči budeme poskytovat vždy také samoplátcům. Jejich počet bych chtěl navýšit minimálně o deset procent.

Jaký jste měli hospodářský výsledek?
Celkový výnos za rok 2017 jsme měli 293 milionů, čistý zisk se bude pohybovat okolo 400 tisíc Kč. Tržby podniku meziročně stoupají o 10-15 procent, ovšem rostou i provozní a mzdové náklady.