Například z města postupně zmizeli téměř všichni muži. „Odešli v uniformách německých ozbrojených složek bojovat na frontu a mnozí tam nalezli smrt. Jejich pracovní povinnosti v zázemí musely zastoupit ženy,“ řekl starosta v projevu u pomníku padlých.

Jenže místní ženy a dívky zdaleka nemohly zvládnout všechno. Otrockou práci v továrnách Třetí říše proto musely vykonávat židovské vězenkyně z koncentračních táborů v Poříčí, Bohuslavicích, Libči a Horním Starém Městě. Nedobrovolnými obyvateli Trutnova se stali také totálně nasazení z celé Evropy a sovětští či francouzští váleční zajatci.

Přes město vedl v únoru 1945 i smutně proslulý Pochod smrti vězňů z koncentračního tábora Gross Rosen v nedalekém Slezsku. Válka prostě byla přítomná všude. 

V převážně německém Trutnově se našli i aktivní bojovníci proti nacismu. „Řada z nich za to zaplatila svými životy, jako například v červnu 1944 trutnovský rodák židovského původu Jiří Bauer, pilot 310. československé stíhací perutě britského královského letectva,“ upozornil Adamec.

Rudou armádu v Trutnově 9. května 1945 coby osvoboditele vítala jen hrstka německých antifašistů a příslušníků české menšiny.

V Trutnově dodnes stále žijí váleční veteráni, kteří se zasloužili o československou národní svobodu. „Jsou jimi plukovník ve výslužbě Jan Plovajko, bojovník na východní frontě, účastník bitev o Kyjev a na Dukle a nositel Řádu Bílého lva, a podplukovník ve výslužbě Josef Svoboda, který od roku 1944 sloužil jako obsluha minometu u 1. československého armádního sboru,“ zdůraznil trutnovský starosta.

Mnozí z příslušníků československého zahraničního či domácího odboje se konce války nedočkali, další byli po roce 1948 komunistickou mocí perzekvováni, vězněni nebo popraveni. „Dnes si již můžeme hrdinství všech našich domácích i zahraničních odbojářů bez obav připomínat. Tento pietní akt je jednou z forem vzdání našich díků všem zesnulým i žijícím hrdinům, kteří přispěli k současnému mírovému soužití evropských národů,“ prohlásil Ivan Adamec.

Pietní akt se v úterý odpoledne uskutečnil u památníku padlých vytvořeného v roce 1950 sochařem Ladislavem Faltejskem. V jeho místech bylo pochováno celkem deset sovětských důstojníků a vojáků, kteří zemřeli v roce 1945 v Trutnově a okolí. Starostův projev byl součástí tradičního obřadu. Stejně jako v minulých letech zazněla česká hymna, držela se minuty ticha za padlé a pokládaly se květiny k hrobu padlých vojáků a umučených židovských dívek.