Paulina Skavova, sochařka, Žacléř, Trutnov
„Vánoční svátky pro mě byly a jsou synonymem rodinné pohody. Už jako dítě jsem cítila silnou křesťanskou podstatu, díky mé rodině v Polsku a jejího přístupu k těmto svátkům. Tento pocit se mi jako reminiscence vrací dodnes a cítím, že v tomto období by se v lidech měla probouzet láska a velkorysost. K Vánocům u nás tedy nepopiratelně patří pohoda, překvapení v podobě různých dárků, dobroty a návštěvy."
Tomáš Karel, farář Církve Českosl. husitské, Trutnov
„Vánoční zvyky, tedy ty lidové žádné nedržíme, kromě obecně rozšířeného přejídání. Celý den dobře jíme, zlaté prase jsme pustili k vodě. V dětství to bylo jiné. K obědu byla jen česnečka. Žádné sladkosti a večeře tradiční, kapr a bramborový salát. Ke Štědrému dni neodmyslitelně patří i půlnoční. Jako farář si to mohu dostatečně užít, mám dvě. Nejprve od 21 hodin v Síni Bohuslava Martinů v Trutnově a pak ve 22.45 v Husově sboru v Úpici. Každá z nich je trochu jiná. V Trutnově v komorním prostředí i společnosti zpíváme koledy spolu s Husbandem a v Úpici si davy návštěvníků vyposlechnou tradiční vánoční hudební produkci. Letos je to Rybova Vánoční mše: Hej mistře.
Robin Böhnish, poslanec Parlamentu ČR, Trutnov
„Na Štědrý den ráno chodíme už od mého dětství s tatínkem založit zvěři do krmelce. A když jsme ještě měli nějaké to drobné domácí zvířectvo, také o ně muselo být postaráno nejdřív. Přes den nějaká ta tradiční pohádka v televizi, nejlépe Tři oříšky pro Popelku nebo S čerty nejsou žerty, a samozřejmě drobné přípravy na večer. Večeře je pak skoro tradiční, jen kapr u nás není moc populární, a tak byl dávno nahrazen řízkem kuřecím nebo vepřovým. A také nechybí vinná klobása a domácí zelí. Vánoce pro mě jako pro předsedu skupiny přátel Česko – Arménie v Meziparlamentní unii neskončí na Štěpána, ale až 6. ledna, kdy ještě popřeji arménskému velvyslanci u příležitosti Narození Páně podle jejich tradičního kalendáře".
Udo Ertner, policejní mluvčí, Trutnov
„Vánoce pro mne začínají již v předvečer Štědrého dne, kdy strojíme vánoční strom. Na Štědrý den dopoledne zajdu zkontrolovat včelí úly a včelstvům samozřejmě popřát, poobědváme s maminkou u nás doma v kruhu rodinném, problematiku zlatého prasátka nechávám na jiných, já osobně bych se hlady zřejmě nedočkal svátečního večera. Odpoledne odcházím na hřbitov, kde zapaluji svíčku u mých nejbližších. Po štědrovečerní večeři přijde nejočekávanější chvíle, dárky. Lití olova jsem do zvyků nezařadil, radši jej přenechám panu Kodetovi v Pelíšcích, na které se samozřejmě jako již každý rok moc rád podívám. Večer potom v našem bytě hrají koledy, televizní obrazovka je samozřejmě rovněž v provozu a v době půlnoční mše se vydávám do kostela. Na Boží hod rád zajdu do lesa, kdy do krmelce přidám zvěři nějaké ovoce a na oběd se jako již každý rok vydávám se svou rodinou k mé mamince, kde trávíme odpoledne.
