Diktáty, postrach všech dětí už od základní školy, budou díky jazykovědcům z Akademie věd v budoucnu o něco lehčí. Pracují totiž na sjednocení a zjednodušení pravidel pro psaní velkých písmen.

V současnosti totiž existuje celá řada norem, kterými se lidé musí řídit. Aby si vědci otestovali, jak dobře je lidé znají, předložili jim krátký test. „Chybovalo v něm jednačtyřicet procent lidí z více než dvanácti tisíc dotázaných napříč celou Českou republikou," říká vedoucí oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Markéta Pravdová.

Dotázaným jazykovědci předložili i dva návrhy, které by psaní velkých písmen zjednodušily. Podle prvního by se na začátku slov ve víceslovných pojmenováních mohla psát všechna písmena velká, například Severní Ledový Oceán nebo Pekařská Ulice. Podle druhého by se velká písmena mohla psát všude kromě obecných jmen. Psal by se tedy Severní Ledový oceán nebo Pekařská ulice.

Drtivá většina lidí však oba návrhy odmítla. „Proti změně současných pravidel se vyslovilo šestaosmdesát procent dotázaných," upozorňuje Pravdová.

Univerzální poučka? Neexistuje

Paradoxně po změně norem nevolali ani lidé, kteří v testu chybovali. „Pokud se někdo není schopen naučit současná pravidla, tak se nenaučí ani pozměněná," uvádí v průzkumu jeden z dotázaných.

Vymyslet řešení, které by komplikovaný systém psaní velkých písmen zjednodušilo, není pro vědce snadné. „Snažíme se s ním přijít už dlouho. Stanovit pravidlo, které by bylo použitelné na všechny případy, je obtížné. Vždy totiž najdeme pojmenování, která se jim vzpírají," podotýká Pravdová.

Grafika Deníku.

Změna tedy přijde, ale nejspíš až v horizontu deseti let. Jazykovědci už pracují na návrzích, co a jak by mohli změnit. Vše pak ale musí prodiskutovat s dalšími experty a katedrami bohemistik.

I bohemisté se zatím proti výrazným změnám ohrazují. „Není na škodu být konzervativní. Pokud by se totiž pravidla měnila často a razantně, mohlo by se stát, že by si generace mezi sebou navzájem nerozuměly," míní Ivo Martinec z Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Naposledy pravopis prošel rozsáhlými změnami v roce 1993.

Řada učitelek češtiny se shoduje, že žáci mají s psaním velkých a malých písmen často problémy. „Děti to otravuje. Při psaní velkých písmen se uplatňuje hodně různých pravidel, která si těžko zapamatují. Pokud ale dojde ke změně, nebude to pro ně jednodušší. Budou se prostě muset přeučit to, co už si zvládly zapamatovat," zdůrazňují.

Pravidla mají logiku

Předseda asociace středoškolských češtinářů Josef Soukal upozorňuje, že současný způsob psaní velkých písmen má svůj systém, ačkoliv si to mnozí žáci nemyslí. „Přivítal bych některá zjednodušení, radikální zásah však podle mne nepřipadá v úvahu. Psaní velkých písmen má totiž svou logiku," myslí si Soukal.

Většina populace podle něj bude v pravopisu tápat vždy. „Musíme se smířit s tím, že pravopis velkých písmen je obtížný, jeho zvládnutí závisí i na našem rozhledu a celkových znalostech z různých oborů," říká Soukal.

Správné psaní názvů institucí, firem či objektů si podle něj mohou lidé velmi rychle ověřit třeba na internetu.