Zmizení 74 milionů korun u Sedmihorek na Semilsku zpočátku vypadalo jako další případ ze série o-
zbrojených přepadení dodávek s penězi. Když však kriminalisté začali případ rozkrývat, získala událost ze 17. ledna 2008 docela jinou podobu. Ukázalo se, že peníze ve skutečnosti zmizely na jiném místě a za zcela odlišných okolností.

Ačkoliv pachatelé zločinu jsou známi, z uloupených peněz se policii podařilo nalézt jen malou část.

Přepadení bylo
 jen fingované

Volkswagen bezpečnostní agentury Fenix byl na cestě z královéhradecké pobočky České národní banky do Liberce. Bílá dodávka už se blížila k Turnovu, když prý na řidiče přišla náhlá tělesná potřeba. Zastavil proto na autobusové zastávce kousek za obcí Sedmihorky a vyběhl do nedalekého křoví. V tu chvíli na spolujezdce podle řidičovy prvotní výpovědi zaútočil maskovaný pachatel, jenž si vynutil vydání peněz.

Kriminalisté, kteří případ začali rozplétat, pojali záhy podezření, že do přepadení mohl být zapojen některý ze zaměstnanců agentury. Zvláštní byla například skutečnost, že dodávka zastavila na odlehlé zastávce, ačkoliv jen asi o 100 metrů dál je benzinová stanice. Do centra pozornosti detektivů se dostal především řidič pancéřovaného vozu Milan Horych, jenž však účast na fingované loupeži rozhodně odmítal. Teprve po několika měsících ve vazbě se Horych přiznal a označil i své spolupachatele, Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka.

Scénář zločinu tak získal úplně jinou podobu, než jakou měl na začátku vyšetřování. Přepadení u Sedmihorek bylo ve skutečnosti fingované, a jeho cílem bylo svést kriminalisty na falešnou stopu. Ve skutečnosti zmizely peníze z auta už na čerpací stanici u Hořic na Jičínsku. Z úmyslně nezamčené dodávky je do jiného auta přeložili Blažek s Tesárkem, zatímco Horych se svým spolujezdcem byli v prodejně.

Horych při hlavním líčení u Krajského soudu v Hradci Králové tvrdil, že byl k účasti na zločinu donucen Tesárkem a Blažkem pod pohrůžkou fyzické likvidace rodiny. Vzhledem k tomu, že při vyšetřování spolupracoval s policií a pomohl případ objasnit, odešel Horych od soudu pouze s pětiletým trestem. Josef Blažek a Rudolf Tesárek, kteří trvali na tom, že s činem nemají nic společného, dostali shodně po dvanácti letech vězení. V odvolacím řízení jim byl trest o dva roky zkrácen.

Blažek s Tesárkem si však za mřížemi dlouho neposeděli. V červnu 2010 podala tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová stížnost pro porušení zákona a oběma mužům přerušila výkon trestu.

Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil sice ministerskou stížnost počátkem srpna 2010 stáhl, oba propuštění však už stihli utéct za hranice. Za svůj nový domov si Tesárek s Blažkem zvolili Thajsko, jež je kromě příjemného klimatu zlákalo asi i tím, že Praha nemá s Bangkokem uzavřenou smlouvu o vydávání. Thajská policie přesto oba muže 13. května 2011 zatkla, neboť měli propadlá víza, a v zemi tudíž pobývali nelegálně. Dvojice byla následně vyhoštěna a na mezinárodním letišti Suvarnabhumi předána české policii.

Dvojice je už zpět 
v českém vězení

V současnosti si Tesárek s Blažkem ve vězení odpykávají zbytek trestu. Dlouhý čas si možná krátí přemýšlením o tom, co po propuštění udělají se zhruba 70 miliony korun, které se policistům dosud nepodařilo dohledat.

Česká justice také dodnes hledá odpověď na otázku, jakou roli v případu sehrál kladenský soudce Vlastimil Matula a někdejší vysoký úředník ministerstva spravedlnosti Vladimír Chrástecký. Oba jsou podezřelí, že v řízení o stížnosti pro porušení zákona úmyslně postupovali tak, aby Tesárkovi s Blažkem umožnili dostat se na svobodu.