Město se chová trestuhodně

Veřejná architektonická soutěž pro Dvůr Králové nad Labem pojem neznámý

Jak bylo naplánováno, tak bylo provedeno. O čem že je řeč, no přece o rekonstrukci náměstí TGM ve Dvoře Králové nad Labem. Místní radnice dokončuje nekonečnou stavbu, která vstoupila do života takřka všem občanům města a to za A příjemně nebo za B nepříjemně. Troufám si říci, že pro 99,9 % obyvatelstva města to bylo jen a jen za B.

Tato stavba se zapíše do historie města jako hmatatelný a skutečný důkaz neskutečné neschopnosti a hlouposti současných a minulých zastupitelů města. Kdo jim dal právo beztrestně a zejména nekvalifikovaně rozhodovat a tím pádem měnit po staletí se tvořící architektonický a urbanistický výraz svého centrálního náměstí, které se historicky „měnilo“ jen v dobách totality. Kolik dalších generací se bude muset smířit s „ novou“ podobou svého náměstí ,které je ukázkou absolutně nevyvážené kompozice levných pozinkovaných architektonických prvků, kde všemu dominuje katastrofální kvalita provedených stavebních prací, která změnila celý prostor na vydlážděný stavební dvůr. Nepochopitelně osvětlené stromořadí tvoří spíše laciné kulisy připomínající Potěmkinovy vesnice, které v zimním období ještě více zdůrazní potemnělou atmosféru celého náměstí vytvářenou z nevhodně navržených a špatně vybraných typů osvětlovacích těles. Výsledkem celé rekonstrukce je fakt, že projektant ani zhotovitel nesplnili zadaný úkol a došlo pouze k znehodnocení veřejných peněz, pro Město Dvůr Králové nad Labem v uplynulých letech tak typické.

Jak je vůbec možné, že za posledních dvacet let novodobé historie nebyla vypsána Městem Dvůr Králové nad Labem ani jedna veřejná architektonická soutěž, rekonstrukci náměstí TGM nevyjímaje.

Vždyť cílem každé architektonické soutěže je získat pro investora co nejlepší návrh (řešení) stavby. Dalším důvodem k takové soutěži je, že jejímu vypisovateli v našem případě Městu Dvůr Králové nad Labem přináší ničím nenahraditelný zisk v podobě propracování úkolu z mnoha pohledů ze strany soutěžících architektů. Pestrá paleta nápadů, kreativních architektonických návrhů je následně vyhodnocená početnou porotou složenou z nezávislých architektů, urbanistů, odborníků na památkové otázky a vybraných zástupců investora. Samotným hodnotitelem se mohou stát také všichni občané Města Dvora Králové nad Labem, když jsou jim soutěžící architektonické návrhy předloženy k laickému posouzení. Toto vše je možné udělat v předstihu před vlastní realizací plánované stavby a předejít tak situaci, ve které se dnes nacházíme, že provedená stavba pobuřuje svoji kvalitou jak odbornou tak laickou veřejnost. Nedopusťme, aby se tato situace v budoucnosti opakovala například v případě schválené „rekonstrukce“ autobusového nádraží, kde byla na zastupitelstvu předkládána absolutně nesmyslná, architektonicky a urbaninisticky neřešená studie.

Doufám, že tento můj otevřený dopis nezapadne v nezájmu o „věci veřejné“ a bude dostatečným impulzem pro všechny občany Dvora Králové nad Labem.

(Rozhořčený občan města Dvora Králové nad Labem, Nasik Kiriakovský)

O podobě rozhodli občané

1. Rekonstrukce náměstí byla pro občany města nepříjemná stavba

Milan Marx, Tenet s.r.o. Trutnov: „Každá, především pak inženýrská stavba (navíc v tomto případě inženýrská stavba hlavně rozsahem, nikoliv charakterem) v historickém centru města, je pro občany nepříjemná a omezující. Stavba musí probíhat za omezeného provozu a užívání veřejných ploch a tím i přístupu k přilehlým nemovitostem. Hlavním omezením je pak provádění záchranného archeologického průzkumu, jehož rozsah a dopady na postup výstavby nelze v přípravné části stavby objektivně stanovit. Nabízí se samozřejmě možnost provedení průzkumu před zahájením vlastní stavby, to však znamená kromě podstatně vyšších nákladů (uvedení dotčených ploch do původního stavu) i omezení pro občany města v delším časovém horizontu, než když průzkum probíhá během vlastní stavby.”

Edita Vaňková, starostka Dvoru Králové: „Každá rekonstrukce, byť malého rozsahu, je nepříjemná pro občany i obchodníky, jichž se bezprostředně týká. My i předchozí vedení města si byli vědomi, že takto rozsáhlá rekonstrukce centra města se bez určitých omezení neobejde. V rámci možností jsme se snažili tyto nepříjemnosti zmírnit a občany průběžně informovat. Naší prioritou bylo, aby náměstí bylo během celé rekonstrukce alespoň částečně průjezdné.”

2. Mění se letitý architektonický a urbanistický výraz centra

Milan Marx: „Z pohledu, v tomto případě běžného občana, se domnívám, že město není skanzen a mělo by se vyvíjet ve všech svých částech a oblastech. Navíc, právě v případě náměstí T.G. Masaryka, se nedomnívám, že historické centrum města fungující do zahájení rekonstrukce jako ´jedno velké parkoviště a velká okružní křižovatka´ bylo z urbanistického hlediska ideální. Náměstí by mělo vhodným způsobem kombinovat zdánlivě protichůdné požadavky na zajištění dopravní obslužnosti a současně klidové zóny s preferencí pěší dopravy. Architektura vytvářená před zahájením rekonstrukce betonovými nádobami, byť s květinou výzdobou, také není bůhvíjaký architektonický počin.”

3. Nové náměstí je katastrofálně a nevkusně upraveno

Milan Marx: „Na každou stavbu, ať novou nebo rekonstrukci či opravu, budou protichůdné názory. V tomto případě neexistuje objektivní měřítko pro posouzení navržených a provedených úprav. Jediným objektivním měřítkem bude čas, který ukáže, zda občané města i jeho návštěvníci budou náměstí rádi navštěvovat a vezmou jej za vlastní. Pokud je „katastrofální a nevkusnou úpravou“ míněno použití v převážné míře původní dlažby, pak je třeba si uvědomit, že tento materiál je přírodní a nelze od něj očekávat ´sterilní´ rovinatost a hladkost ploch z betonových tvarovek (např. zámkové dlažby). Jejich použití v historickém centru by si snad nikdo nepřál.”

4. Náměstí má špatné osvětlení

T. Nováková, ochrana památek: „Protože se nezachovalo historické osvětlení bylo odsouhlasen státní památkovou péčí moderní mobiliář včetně osvětlení, aby každá doba zanechala svou stopu. Veškerý mobiliář byl zvolen v jednoduché formě aby nekonkuroval architektuře domů a dominantám náměstí. Osvětlení je nyní tlumenější, což je pro historické jádro města vhodnější. I za těchto parametrů je kvalitnější pro monitorování kamerovým systémem.”

5. Došlo ke znehodnocení veřejných peněz

Milan Marx: „Každý má právo na svůj názor. Pokud má k tomuto tvrzení objektivní, ne pocitové, důkazy, nechť koná dle zákona.”

6. Město za dvacet let nevypsalo ani jednu veřejnou architektonickou soutěž (ani na rekonstrukci náměstí TGM)

Edita Vaňková: „Na náměstí nebyla vypsána architektonická soutěž, ale byly zpracovány v roce 2005 studie náměstí ve více variantách. Tyto varianty řešení náměstí byly postupně konzultovány v Radě města, odborech MěÚ, odborných komisích města, a rovněž občané města měli možnost se k jednotlivým variantám vyjádřit. Informace o variantách byly na webu města, v tištěné podobě v Radničních novinách. Mezi občany byla anketa, ze které vzešlo právě toto řešení zklidnění historického jádra města. Variantní studie byla rovněž konzultována s NPÚ Jaroměř.”