S napětím sledovali rodiče i sestra Jana společně s přáteli jak Eva suverénně postupuje až do finále snowboardcrossového závodu. Velká radost propukla po projetí finálového cíle a zisku první zlaté medaile pro Českou republiku na letošních hrách v Soči.

Od toho okamžiku se u Samků dveře netrhly, s gratulací přicházeli všichni, kteří tuto sympatickou sportovkyni znali. „I když jsem Evě věřila, byla jsem hodně na nervy než projela ve finále cílem. Zvláště když hodně favoritek popadalo. Pro matku je to ale krásný pocit, když její dcera stojí na stupních vítězů se zlatou olympijskou medailí na krku," svěřila se s pocity maminka Lída. Také tatínek Roman byl na dceru náležitě pyšný, i když emoce tolik znát nedával. „Pevně jsem věřil, že vyhraje. Zvláště po první jízdě v kvalifikaci," říká.

Závod, případně některý z následujících záznamů si ve městě nechal ujít málokdo. „Přiznám se, že snowboarding jako takový moc nesleduju. Soutěž Evy jsem ale měla puštěnou od začátku. Věřila jsem, že to dopadne. Ale že to bude takhle hladké vítězství, jsem nečekala. Ohlasy ve Vrchlabí jsou, jak jinak než pozitivní a myslím, že se Eva popularity jen tak nezbaví. Je to velký úspěch," ví Raina Jarošová. „Oceňuji zejména to, jak to zvládla psychicky. Šla do závodu v roli favoritky, sama se do ní tak trochu pasovala a všechno perfektně ustála. To je myslím nejtěžší a za to určitě zaslouží absolutorium," říká starosta Vrchlabí, Jan Sobotka.

close O NAPĚTÍ, EMOCE I RADOST nebyla u Samků při sledování olympijského závodu nouze. zoom_in

Pohodová holka má zlato a lidé ho Evě Samkové přejí

Na snowboardu sice nejezdí, ale na závody koukal a samozřejmě fandil třeba Michal Pružinec z Vrchlabí. „Jsem rád za každou medaili, kterou Česká republika získá. A vůbec, když jí získá někdo od nás," říká.
Marna není marná

„S Evou se znám od jejích třinácti let, kdy jsme spolu jezdily za sportovní akademii Špindlerův Mlýn. Byly to začátky našeho freestyle snowboardingu a skvělý časy, na který hrozně ráda vzpomínám. S Evou jsme často soupeřily o přední příčky, ale vždycky jsme spolu vycházely skvěle. Ostatně jak už to ve freestyle snowboardingu je. Soupeříte spolu, ale zároveň si přejete úspěch, tleskáte každýmu skvělýmu triku co odjede někdo jiný a navzájem se motivujete k lepším výkonům. Měla přezdívku Marna, což byla zkomolenina z Evy Farny kterou si vždycky zpívala. Eva byla, je a bude hrozně v pohodě holka. Jen se na ni podívejte na obrazovce, pořád usměvavá a bláznivá," vzpomíná Kateřina (Kachna) Reehová ze Dvora Králové.

A olympijský závod si samozřejmě nenechala ujít. „Fandila jsem jako blázen. Musím říct, že jsem ji fakt věřila, ale zabila to víc, než jsem si dokázala představit. Je to opravdu profík. Nenechala se ovlivnit psychickým tlakem a odjela naprosto fenomenální jízdy. Musím přiznat, že jsem měla slzičky, když projížděla cílem. Jsem na ni hrozně pyšná a jsem hrdá, že ji znám," dodává Kateřina.

Čtyři v Soči

Sledovat dění na olympiádě má téměř za povinnost i starosta Vrchlabí Jan Sobotka. Vždyť na místě jsou hned čtyři zástupci města. „Samozřejmě jsem závod Evy sledoval a bylo to skvělé představení. Navíc Karolína Erbanová má dvě umístění do desítky, Karolína Grohová ve štafetě také nejela špatně. Uvidíme ještě co Michal Krčmář, až počasí pustí biatlonisty na start," neskrýval včera starosta spokojenost.

Zároveň ale také uvažuje nad podobou oficiálního uvítání. Jak vítězky, tak možná všech olympioniků. „Záleží na jejich časových možnostech i chuti, ale bylo by třeba hezké přivítání před některým z hokejových utkání. Taková tisícovka návštěvníků by mohl vytvořit dostatečně důstojnou atmosféru. Ale to jsou jen úvahy. Na konkrétní podobu je ještě čas," dodává.

Klavír i saxofon v umělecké škole, pak definitivně sport
close Eva Samková se saxofonem zoom_in Přestože se ve Vrchlabí většina dětí věnuje sportu, své si o Evě Samkové mohou říci i v Základní umělecké škole. „Začínala u mne s hrou na klavír, to je zhruba před deseti lety. Chodila asi dva roky a pamatuji si, že byla šikovná. Mihla se i v pěveckém sboru, od roku 2006 se pak věnovala čtyři roky saxofonu," vzpomíná ředitel ZUŠ Radek Hanuš.

„Hudbě se věnovala úplně normálně, jako většina dětí tady. Vždycky ale byla spíš na sport, což je tady tak sedmdesát procent žáků. Chodila do naší školy relativně dlouho, pak dala plně přednost sportu. To je u zdejších dětí časté. Ale zase se nám někteří vrací. Máme tu studium pro dospělé, někteří po skončení aktivní kariéry opět chtějí oprášit své znalosti. A tak je možné, že třeba i Eva Samková se jednou k saxofonu a třeba i k nám vrátí. Teď ale bude mít spoustu jiných starostí," dodává Radek Hanuš.

Ve škole získané znalosti a dovednosti uplatnila Eva Samková například při vyhlašování nejlepších armádních sportovců v roce 2011, kde na saxofon přítomným zahrála.