Všechny židle byly obsazené a lidé stáli i ve vedlejší místnosti a nahlíželi dveřmi. O besedu k 25. výročí Sametové revoluce byl ve středisku Dotek velký zájem.

„Když bylo v listopadu 1989 Václavské náměstí konečně ozvučené, linul se prostorem hlas, který považuji za symbol revoluce. Hlas Václava Malého. A tehdy jsem, od novozélandského televizního štábu který stál vedle mě, poprvé slyšel slova Velvet Revolution (Sametová revoluce)," vzpomněl na tehdejší dny jeden z účastníků besedy, Pavel Klimeš. „A rádi bychom váš hlas slyšeli i dnes," uvedl vzápětí hlavního hosta, světícího biskupa Václava Malého.

„Jsem překvapený, kolik lidí se tu sešlo. Před časem mi psala Eva Hrubá z ústavu Paměť Krkonoš, abychom také nezapomínali na ztracené vlastence, za kterými nikdo nepřijede. Považuji za důležité přijít mezi lidi, kteří se nikam netlačí, mají dobré srdce a chtějí něco dobrého činit," podotkl úvodem.

„Ve zdejším kraji jsem byl několikrát, například ve Svobodě za knězem Jaroslavem Tyrnerem, či na pohřbu Pavla Wonky ve Vrchlabí. A jsem velmi rád, že dnes je tu mezi námi jezuita Jan Rybář z Trutnova. Jeho působení a životní cesta je obdivuhodná. Díky za to, že jsou lidé jako on," vzpomenul.

Organizátory akce bylo Středisko ekologické výchovy Sever a ústav Paměť Krkonoš. „Již odrostla jedna generace, která se narodila po roce 1989. Dnes jsou to dospělí lidé, kteří znají dobu komunismu jen z vyprávění. Domnívám se, že právě paměť je fenoménem, který bychom měli opečovávat, že jsou to právě vzpomínky a svědectví, které nás zakotvují v naší přítomnosti a poskytují jedinečnou, byť subjektivní zprávu o naší historii, a tudíž i o nás samotných," říká Eva Hrubá z neziskové organizace Paměť Krkonoš.

Jsi farář, mluv

Hlavní osobností besedy byl světící biskup pražský Václav Malý. Disident, mluvčí Charty 77, spoluzakladatel i první mluvčí Občanského fóra a také moderátor velkých demonstrací roku 1989.

„Myslím, že dnes už bych to nedokázal. Možná to tak nevypadá, ale jsem člověk docela plachý, který se necítí dobře před větším davem. A Pán bůh mne pořád před ty lidi strká," podotkl s úsměvem. „Přátelé mi ale řekli, jsi farář, tak umíš umíš mluvit. Přitom mne nikdy neslyšeli, po podpisu Charty jsem měl zákaz služby. Nicméně události se valily a dnes už ani nevím, kde jsem vzal tu drzost předstoupit před takový dav. Třásla se mi kolena, za mnou byl ne-ustálý zmatek, ale pořád jsem si připomínal, že to nesmím přenést na lidi před sebou," vzpomněl na tehdejší dobu.

V Biskupském sále

„Také místo setkání vnímáme symbolicky. Beseda se konala v krásném Biskupském sále. Jsme kromě jiných aktivit také centrem obnovy tradic a myslím, že k pozitivním hodnotám Sametové revoluce bychom se právě v dnešní době měli stále vracet," dodává Hana Kulichová z Doteku neboli Domu obnovy tradic, ekologie a kultury.

„Jsme svobodnější, a přece méně svobodní právě v tom, že dost našich spoluobčanů spoléhá, že přijde někdo, kdo za ně vše vyřeší. Pořád existuje ten pohled oni nahoře, my dole my bezmocní, oni ti mocní, kteří si dělají, co chtějí," dodává k dnešnímu stavu věcí biskup Václav Malý.

Besedy se zúčastnili také místní občané, kteří byli během listopadových událostí aktivní a podíleli se na demokratizačním procesu. Například Drahomíra Fajtlová, Stanislav Ondráček, Milan Vích či Václav Němec. „Mnoho událostí té doby je již odborně zpracováno. To se ale vesměs týká velkých měst. Průběh událostí v regionech, tedy i to, co se dělo u nás v Krkonoších, je zatím pole neprobádané. Zmapovat tehdejší dění je úkol do budoucna. Čas běží a nerada bych, abychom se za pár let chytali za hlavu, že jsme se na otázky, jak to tehdy vlastně bylo, nezačali ptát dřív," vysvětluje Eva Hrubá.