Vymyšlená násilí?

„Ženy přišly na to, jak relativně jednoduše připravit muže o nárok na děti. Vymýšlejí si domácí násilí, udávají muže na policii a dost často jim to prochází. S tím se už muži nadále nechtějí smiřovat,“ říká šéf sociologického týmu Tomáš Zdechovský z agentury Commservis, který se zabývá komplikovanou rodičovskou problematikou. A to z pohledu mužů, kteří vytáhli do boje za základní lidská práva dětí na rovnocennou výchovu oběma rodiči.

„Policisté mezi skutečnými případy domácího násilí každoročně evidují stovky případů, kdy si ženy obvinění z domácí tyranie pouze vymyslí, aby muže záměrně poškodily,“ sdělila Jana Kodysová.

Většinu smyšlených případů spojuje jeden charakteristický znak: Obviněný a údajná oběť jsou v rozvodovém řízení a čekají na rozhodnutí soudu o svěření dětí do péče.

Cílem matky je tak naprosto izolovat dítě od otce a omezit styk otce s dítětem na minimum.

„Velkým problémem v českém prostředí jsou předsudky a nezájem objektivně posuzovat jednotlivé případy. Oficiální sociologické statistiky v České republice obecně nadržují ženám, které se automaticky v souvislosti s domácím násilím stávají oběťmi,“ otevřeně kritizuje přístup dotčených orgánů a institucí Aleš Hodina, zakladatel webového serveru Střídavka. Ten se zabývá porozvodovou střídavou péčí o děti.

Padesát na padesát

Světové výzkumy potvrzují, že ženy jsou vůči partnerům stejně agresivní jako muži. Rozdíl je pouze v tom, že muži se někdy uchylují více k fyzickému teroru a ženy k psychickému, který se hůře prokazuje a nezřídka je také příčinou následného partnerova fyzického útoku.

„Ještě výmluvněji hovoří americké výzkumy mezi mladými dvojicemi, na nichž se podílelo Národní centrum pro prevenci a sledování úrazů,“ sděluje Jana Kodysová z Commservisu.„Téměř ve 24 procentech všech vztahů je nějaké násilí. A v polovině (49,7 %) z nich se jedná o agresi vzájemnou. V jednostranně násilných vztazích jsou pachateli ženy ve více než 70 procentech případů. Mimochodem, toto číslo nápadně připomíná podíl rozvodů, které iniciují ženy,“ dodává Aleš Hodina.

Dále připomíná, že pokud se muži nezačnou o svá práva aktivně hlásit, pohled většinové společnosti na domácí násilí v českém prostředí se v blízké době nezmění. „Vyzývá proto muže, aby se nebáli proti křivým obviněním a za svá práva na děti bojovat a případy zveřejňovat v médiích a na internetu,“ tlumočí Hodinův postoj Kodysová.

Jaké máte zkušenosti s tahanicemi o děti? Straní české soudy matkám? Diskutujte.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

RADY, CO DĚLAT

* Pro oběti domácího násilí je zásadní nestydět se a nebát se požádat o odbornou pomoc.
* V případě fyzické agrese nebo psychického týrání volat policii.
* Promyslet a naplánovat si řešení problému, nebát se hájit svá práva. Podat trestní oznámení.
* Domácí násilí probíhá často velmi skrytě. Důležité je proto nebýt lhostejný ke svému okolí.