Mezi roky 1920 a 1938 bylo jeho úkolem zajišťovat hranice státu v oblasti Krkonoš až po Jestřebí hory, stal se ale také součástí běžného společenského života v tehdy převážně německém Trutnově. Před pětaosmdesáti lety, 6. července 1931 byl jednotce na Krakonošově náměstí věnován bojový praporec, což se pro Hraničářský prapor 2 stalo velkým svátkem. Myšlenka na pořízení praporce vznikla díky české menšině, která ve městě žila. K jeho pořízení ale významně přispěla také města Úpice, Jilemnice a Vysoké nad Jizerou, finanční dary poskytovali i jednotlivci a podkrkonošské spolky.

V pátek se u příležitosti blížícího se výročí slavnostní akce dočkala své jedinečné rekonstrukce. Stala se předzvěstí programu Trutnovské muzejní noci a vernisáže výstavy. Jejich tématem se totiž stali právě tzv. „hraničáři", kteří byli uznávanou jednotkou.

Po Krakonošově náměstí tak v pátek podobně jako před pětaosmdesáti lety pochodovali vojáci v dobových uniformách. Jedinečnou chvíli si Trutnované, včetně starosty města Ivana Adamce, mohli vychutnávat díky členům Občanského sdružení Rota Nazdar a Jednotě Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi i Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. Na rekonstrukci nechyběl ani Jindřich Skácel mladší, potomek velitele Hraničářského praporu 2 v Trutnově.

„Hraničáři byli první, kteří měli své hrudi nastavit nepřátelskému náporu. Byli první hrází a obraceli se k nim zraky celého národa s nadějí i úzkostí, ale hlavně s vírou, že když neodrazí, alespoň zastaví první vlnu útoku, dokud nepřijdou na pomoc ostatní zemská vojska," zaznělo při slavnostní rekonstrukci. „V praporu hraničáři spatřovali velkou podporu, viděli v něm hluboký smysl jednoty národa," řekl historik a tajemník mladoboleslavské jednoty Československé obce legionářské Jan Juřena.

Pro slavnostní příležitost byla vytvořena věrohodná replika bojového praporce. Vojenští nadšenci akcí vzdali hold těm, kteří byli jako aktivní vojáci v roce 1938 připraveni bránit suverenitu Československa.