Zkazili nám nejhezčí ulici ve Vrchlabí, likvidace živoucí zeleně, dementní rozhodnutí. Podobné reakce, místy prošpikované vulgarismy, zaplnily sociální sítě. Lidé se jen těžko smiřují s tím, že letité stromořadí šlo dolů. Bylo to opravdu nutné? Proč k tomu vůbec došlo? Je hysterie, která se kolem vykácení patnácti kaštanů a jednoho akátu spustila, adekvátní?

Vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu ve Vrchlabí Radek Vich argumentuje: „K vykácení došlo z bezpečnostních důvodů. Uvažovat jsme o tom začali loni, když se z jednoho stromu odlomila za bezvětří větev a naštěstí nespadla ani na auto, ani na nikoho z lidí. Stromy byly prohnilé. Pokud by byly umístěné v lokalitě, kde není tak velká koncentrace lidí jako v Jiráskově ulici, tak bychom je rozhodně nekáceli. Bezpečnostní riziko bylo opravdu velké."

Hysterie kvůli kácení stromů ve Vrchlabí

Hajný je lesa pán. A stromů ve městě rovněž. Ve Vrchlabí se o ně stará Aleš Kafka.

„Lidé se ke stromům někdy chovají velmi nešetrně a dokázali i některé sami zlikvidovat. Třeba jen proto, aby byl lépe vidět billboard. Dva případy jsme letos předali policii," vypráví v rozhovoru pro Deník správce městské zeleně a lesů.

Jak se městský hajný staví k vykácení kaštanové aleje, k níž došlo v minulém týdnu? „Dlouho jsme to hájili, zeleň do Jiráskovy ulice vždy patřila. Ale z hlediska bezpečnosti se jednalo o správný krok. Situace si žádala řešení. Nelze čekat, kdy strom někomu spadne na hlavu," zdůrazňuje. Mementem, které odstartovalo plán vykácení, se stala spadlá větev. „Rozlomila se koruna, větev dopadla mezi zaparkovaná auta na roh ulice mezi školku a jesle. K vykácení došlo opravdu pět minut po dvanácté. Stromy byly v takovém stavu, že mohlo dojít k reálnému ohrožení lidí," připomíná. „Zhruba padesátileté stromy vyrostly do takové výšky a hmoty, že už to bylo nad únosnou mez, navíc vyhnívaly zevnitř. Nechali jsme si vypracovat odborný posudek, který potvrdil, že stromy jsou na konci životnosti," vysvětluje správce městské zeleně a lesů. „Zatímco v osadách je životnost daleko vyšší, v městských podmínkách a obzvláště na frekventovaných místech, jako je Jiráskova ulice, dochází každodenním provozem k poškození kořenových částí. Neprospívá jim, když mezi nimi lidi parkují, ani když na ně připínají letáky a reklamy," upřesňuje.

Patnáct kaštanů a jeden akát padly k zemi. Konec zeleně v oblíbeném místě to ovšem neznamená. „Máme to už naplánované. Vysadíme tam na jaře hloh obecný, což je okrasná, kvetoucí, vonící, medonosná dřevina, která dlouho vydrží, několik desítek let. Pokud ji někdo neponičí," neopomene si rýpnout do nevyzpytatelného lidského faktoru.

Vrchlabský hajný má na povel široký rajón, 300 hektarů městského lesa, který se rozpíná od Strážného po Kunčice, dá zabrat. K tomu monitoruje situaci ve městě. „Stromy se snažíme ošetřovat po celém Vrchlabí, děláme redukční řezy, vážeme koruny. Spousta stromů není v prvotřídním stavu, ale pokud nejsou ohrožující na životě a majetku, snažíme se to řešit jinak než vykácením," říká Aleš Kafka.

Jan Braun