Už za měsíc se řidiči poprvé projedou po novém úseku dálnice Hradec Králové - Jaroměř. Jedním z klíčových dodavatelů materiálu na jeho vybudování je lom společnosti Eurovia Kamenolomy v Královci na Trutnovsku. Během čtyř let výstavby vyprodukoval 360 tisíc tun štěrkodrtě, kterou denně vozilo z Královce na stavbu D11 padesát nákladních aut. Ačkoliv poslední letošní odstřel v lomu na česko-polských hranicích proběhl v září, stále tam míří auta stavbařů, aby naložila materiál pro finišující dostavbu D11 u Jaroměře. "Byly to historicky absolutně největší roční objemy suroviny, jaké jsme dosud vyrobili v lomu v Královci," potvrzuje výjimečnost produkce pro D11 Martin Kammel, vedoucí lomu v Královci, který v něm pracuje už od roku 1994.
"Bylo to opravdu náročné. Často čekalo v lomu na nakládku patnáct návěsů v řadě," říká. Přeprava bylo to nejsložitější. Bylo potřeba hodně materiálu a hodně vozidel ve velké frekvenci. "Rekord jsme udělali, když jsme vyexpedovali 3,5 tisíce tun za den. Situaci nám navíc zkomplikovala letošní uzavírka silnice ve Zlaté Olešnici a nákladní auta musela jezdit přes Žacléř, kde z toho samozřejmě nebyli nadšení. Paradoxně loni jsme tam dodávali materiál pro stavbu nové silnice a teď po ní denně jezdily desítky nákladních aut," popisuje.
V lomu, který je vysoký 216 metrů, se odstřeluje kámen. "Surovina se dobývá trhacími pracemi. Nejprve je potřeba připravit prostor kamene, který se musí navrtat a připravit odstřel. Po něm se surovina nakládá bagrem na vozidla, která ji vozí k mobilní třídící lince do níže položené části kamenolomu. Ta surovinu upraví a udělá z ní štěrkodrť," přibližuje proces výroby Petr Šebek, vedoucí sektoru Lomy Čechy sever ve společnosti Eurovia Kamenolomy, pod který Královec patří.
Jeden odstřel v lomu připraví zhruba 15 až 20 tisíc tun suroviny. Za měsíc se prováděly zpravidla dva. Kámen se poté zpracovával na mobilní třídící a drtící lince. Ta byla naposledy v provozu na začátku října, teď už se v kamenolomu pouze nabírá a odváží vyprodukovaná štěrkodrť. "Štěrkodrť využívají stavbaři do podloží silnice, které poté pokryje asfalt,“ vysvětluje Petr Šebek. „Královec nebyl jediný zdroj materiálu pro dálnici. Například náš větší lom v Košťálově na Semilsku vyprodukoval přes milion tun štěrkodrtě i drtě," dodává.
V Královci počítají, že i po prosincovém dokončení dálničního úseku do Jaroměře budou mít co dělat vedle běžných dodávek pro menší stavební firmy a soukromníky, kteří jezdí do lomu pro materiál na stavbu rodinných domů. "Na dálnici bude navazovat obchvat Jaroměře. Má to být devítikilometrová stavba, na kterou bude štěrkodrť také potřeba. Předpokládáme, že ji budeme dodávat i pro výstavbu dálnice z Trutnova na Královec, když je náš lom přímo na cestě. Nová dálnice pomůže expedici. Teď k nám jezdí dodavatelé přes vesnice, po dokončení D11 budou moct využít dálnici, což bude velká výhoda," uvažuje vedoucí lomu.
Suroviny zůstává v Královci dost. "Dobývací prostor, který využíváme, má 30 hektarů. Kapacitu má velkou, volných zásob je 50 milionů tun. Je tedy z čeho čerpat," vypočítává Martin Kammel.
Královecký kamenolom je výjimečný tím, že se nachází na hranicích, je hodně vysoký, ale také kvalitou dobývané suroviny. "Jsme jediný lom, který může dodávat materiál do Krkonošského národního parku, například pro stavbu turistických cest. KRNAP totiž nepřijme jiný materiál kvůli vlastnostem suroviny," poukazuje na specifikum.
Zajímavostí je, že v lomu vznikl biotop. "Už dvacet let tady žijeme s čolkem horským, kterému jsme vytvořili chráněný biotop. Ten máme zahrnutý v provozních důlních mapách. Na úkor naší těžby jsme šli přírodě naproti, chráněné druhy mají v lomu vytvořený biotop pro rozmnožování. Do lomu se stahuje i vysoká zvěř, která se tam schovává před lidmi. Hluk strojů jim vůbec nevadí," líčí zkušený vedoucí lomu.
