„Původně jich bylo pět, dochovaly se čtyři. Kašna vedle Mariánského sloupu byla v minulosti, jak ukazuje dobová pohlednice, výraznou dominantou, obklopovaly ji 3 řady pískovcových schodů a kamenná mísa ve středové části byla osazena palmou," připomíná místostarostka Eva Rennerová. Časem se ale terén kolem měnil a dnes kašna působí v dlažbě utopeně.

Ale dlouho už to tak nebude. Každý rok má totiž město možnost získat finance od ministerstva kultury na obnovu objektů v památkové zóně. „I tento rok jsme toho využili a připravili projekt právě na obnovu kašny. Dostali jsme 200 tisíc a rekonstrukce tak mohla začít," dodává Eva Rennerová.

Chybějící číslice

„Kdy byla kašna zásadnějším způsobem rekonstruovaná nevíme, ale asi to bylo už dávno. Průběžně ale k několika menším zásahům došlo, u kašen je vždy problém s těsností," říká Hynek Bláha z Vysokého Újezdu, který má současnou opravu na starosti.

Hned první práce odhalily zajímavost týkající se pískovcových schodů. „Na základě sondáže v zadním rohu jsme se domnívali, že kašna je obklopená betonovým věncem, ovšem vyšlo najevo, že je pouze v zadní části, vepředu a zčásti po stranách zůstaly zachovány původní schody. Je pravděpodobné, že během dalších prací rozluštíme přesný rok výstavby, nyní je známá pouze část letopočtu 185?," dodává Eva Rennerová.

Funkčnost i vzhled

Ne vždy jsou, resp. byly opravy kašny zcela zdařilé. „Musíme sundat nějaké nátěry, které sem nepatří, ale hlavně musíme zajistit nepropustnost a odolnost materiálu, v tomhle případě pískovce, proti vodě. Proto spáry vyplníme trvale pružným tmelem a přetáhneme to umělým pískovcem, který bude opticky stejný jako okolní materiál. Pak celý vnitřek ošetříme hydrofobním nátěrem. Vizuální stránka kašny je důležitá, proto doplníme otlučené profily, vyměníme železné kramle za nerezové, nový bude i chrlič i vody, který tady vlastně není, respektive ho nahrazuje obyčejná vodovodní trubka," nastínil postup oprav Hynek Bláha.

Práce musí být hotové do října.

Z historie kašen

Kašna je umělá nádrž na vodu, původně ji tvořila obyčejná kamenná, dřevěná, někdy i plechová schránka, do které byla voda obvykle přiváděna z jednoduché trubky veřejného vodovodu. Kašny ale mohly být koncipovány i coby zcela samostatné zdroje vody, tedy ve spojení s obecní či městskou studnou či studánkou. Sloužily většinou jako jediný zdroj vody pro obyvatele měst a obcí. Teprv od 16. století se v Česku začínají objevovat kašny různě architektonicky zdobené. Název kašna pochází z německého Wasser kasten, tedy schránka na vodu.