Plody jírovce maďalu se běžně označují jako kaštany. A právě v současné době vrcholí sezona jejich opadávání. Strom, který je běžně užíván jako okrasný kus do parku nebo aleje, je také plodinou tvořící jednu z nejoblíbenějších položek zimního jídelníčku lesní zvěře.

Děti kaštany běžně sbírají pro své základní školy, případně je nosí do škol mateřských. Odtud putují buď do jednotlivých tříd a hodin výtvarné výchovy nebo k mysliveckým sdružením.

Pochoutku dostanou až po novém roce

Právě u myslivců najdou kaštany uplatnění největší. Z úpických základních škol je například vykupuje sdružení Barchovan, které zaštiťuje myslivce z Libňatova, Radče u Úpice a Havlovic.

„Zvěř si na zimu potřebuje vytvořit zásobu energie, takže už od září pravidelně přikrmujeme. Zatím se ale krmí hlavně ovsem. Chlapi si pak shání kaštany, kde mohou. Vykupují je i za nějaké drobné. Srnky je mají přes zimu rády," potvrzuje předseda MS Barchovan Jaroslav Grulich.

Tamní spolek obstarává zhruba třicítku krmelců. Do každého z nich prý během sezony putují až čtyři velké pytle plné ovsa. „Sbíráme ještě třeba jeřabiny, dokrmujeme i tvrdým chlebem," dodává Grulich. Naopak na kaštany je podle něho v současné době ještě čas. Do nabídky ho myslivci sídlící v Havlovicích zařadí až po novém roce.

Trochu jiný postup volí předseda královédvorských myslivců. „Kaštany každoročně zvěři dáváme. Hlavně nesušené, tak aby nebyly zavadlé a měly vláhu. Já jsem nedávno navezl do lesa už asi čtyři metráky, to vydrží na celou zimu až do brzkého jara. Mám to přikryté listím a srnčí si kaštany vyhrabe, stejně jako bukvice nebo žaludy," řekl Jiří Dufek z MS Dvůr Králové n. L. a dodává: „Zvěř si to bere už teď. Dužina vyrovnává trávení. Zkrmíme ale i jablka nebo výlisky z moštování."

První seno podávají až se sněhem

„Oves se dává tak brzo, protože je pro srnčí energeticky dobrý a stravitelný. Zvěř si z něho udělá zásobu, organismus ji umožňuje vyžít s ním i později, kdy není taková zásoba potravin. To je krása přírody," usmívá se Grulich. „Zhruba od nového roku přestáváme krmit ovsem, protože ten není úplně vhodný na celou zimu. Pak dáváme právě seno, kaštany a jinou potravu. Oves se zase vrací až z jara," objasňuje."

Dokud zem nepokryje sněhová nadílka, není údajně mezi srnkami přílišný zájem ani o seno. „Srnky si najdou venku, co potřebují, okusují třeba listy. Jak ale napadne, tak už seno dáváme. Srnčí ale není dobytek, vybírá si ze sena jen lupínky a chutnější lístečky. Pak se zase dává nová várka, protože všechno zvěř nepřežvýká," nabízí zajímavost Grulich.