K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben.

Byl-li úplněk v neděli, jsou Velikonoce až další neděli. Datum Velikonoc se tedy může lišit mezi jednotlivými roky až o více než jeden měsíc od 22. března do 25. dubna. Letos se tedy slaví v nejzazším možném termínu.

V některých protestantských zemích, například v Německu, Švédsku či Dánsku, se ale Velikonoce slavily po několik desetiletí 18. a 19. století podle astronomické skutečnosti.

Pravoslavné Velikonoce, neboli Pascha, jsou proti katolickým většinou nejméně o týden opožděny, protože pravoslavná církev pro jejich výpočet používá starší juliánský kalendář. Navíc se podle nařízení nemají oslavy pravoslavné křesťanské Paschy krýt s obdobným židovským svátkem Pesach.

Křesťanské Velikonoce navázaly, stejně jako v mnoha svých zvycích, na předchozí obyčeje pohanské. Jejich symbolika se často překrývá. A tak například vejce znamená v obou pojetích oslava vzniku nového života a jeho tajemství.