Co bude, až zemřu? Pro ty, kteří jsou sami, to není jen otázka náboženská či filozofická, ale ryze praktická. Kdo obstará pohřeb, vyklidí byt, odhlásí elektriku, uloží ostatky?

Podle zákona má každá obec, na jejímž území k úmrtí došlo, povinnost zajistit pohřbení zemřelé osoby, pokud to nezajistí nikdo jiný, dědicové, příbuzní či přátelé. „Pohřeb je však možný až po uplynutí 96 hodin od oznámení úmrtí prohlížejícím lékařem či provozovatelem pohřební služby. Není-li žádný dědic, na kterého by přešla pohledávka za vypravení pohřbu, náklady za sociální pohřeb městu uhradí buď Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebo ministerstvo pro místní rozvoj," upřesnila Miroslava Kameníková z městského úřadu ve Dvoře Králové nad Labem.

Čerstvou zkušenost s tím mají v Žacléři. „Sousedé oznámili, že jednoho z nájemníků domu už několik dní neviděli. Za přítomnosti policie a hasičů jsme proto nechali byt otevřít, pán byl po smrti. Zavolali jsme proto pohřební službu, která ho odvezla," přiblížila situaci místostarostka Eva Rennerová. A přestože dotyčný příbuzné měl, zařizování pro ni neskončilo. „Rodina se s ním dlouhodobě nestýkala a odmítla se účastnit i řešení pohřbu a pozůstalosti. I když po něm nějaký majetek zbyl," dodala.

Kdo zajistí pohřeb, když chybí rodina či přátelé? Obec

Když rodina nejeví o zemřelého zájem, zajišťuje následující věci obec. Není to jednoduché, protože pohřeb je jen jedna z mnoha věcí k zařízení.

Od vyklizení bytu po odhlášky služeb

„Museli jsme obstarat vyklizení bytu, který patří městu, odhlášení elektřiny, televize, rádia a tak dále. Nakonec musíme vyzvednout urnu a někam ji uložit. K tomu máme společné hrobové místo na urnovém háji. Celé to ale trvá hodně dlouho," přiblížila žacléřská místostarostka Eva Rennerová. Majetek dotyčného propadne státu, z dědického řízení se městu zaplatí náklady.

Dvůr Králové nad Labem je zřizovatelem, vlastníkem a provozovatelem hřbitovů ve Dvoře Králové, Verdeku, Žirči a Lipnici. „Na každém má zřízenou hrobku k uložení uren nebo rakví pro případ sociálních pohřbů. Pokud není známá totožnost zemřelého, je pohřbený v rakvi, aby bylo v případě potřeby možné provést zkoušku DNA. Takový případ tu však nepamatují. Pokud zemře osoba bez příbuzných, dědiců či osob blízkých, ale se známou totožností, pohřeb se uskuteční žehem a je uložena urna," informovala Miroslava Kameníková z městského úřadu.

V roce 2012 a 2013 město Dvůr Králové nad Labem zařizovalo shodně po šesti uloženích uren, v roce 2014 čtyři a v roce 2015 pět.

„Pokud zemře osoba na území Trutnova a nemá žádné příbuzné, po vypravení pohřbu jsou ostatky zpopelněny a urna je uložena u pohřební služby. Po uplynutí úschovní lhůty je vydána obci a uložena do sociální hrobky na hřbitově," přiblížila postup Michaela Dědková z trutnovského městského úřadu.

Jak velká má být nejlevnější rakev?

Pohřby a pohřebnictví je citlivé téma a taky velký obchod. Proto ministerstvo pro místní rozvoj připravilo novelu zákona, která je teď v mezirezortním připomínkovém řízení.

„V návrhu změn řešíme celou řadu věcí a nešvarů, kterým se zatím všichni vyhýbali. Osobně cítím potřebu jasně nastavit pravidla. Chci posílit ochranu práv člověka po jeho smrti nejen ve správním, ale také v trestním právu, zakázat beztrestné hanobení lidských pozůstatků. Posiluji úlohu kontrolních orgánů a zároveň navyšuji pokuty za jakékoliv nekalosti," uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Novela bude řešit mimo jiné minimální výrobní parametry rakví. „Doposud někde využívaná nejlevnější varianta papundeklových krabic je nadále neúnosná. Zejména při převozu lidských pozůstatků ve značném stádiu rozkladu hrozí ohrožení veřejného zdraví," dodala Karla Šlechtová.

Změna spočívá v zavedení povinnosti užívat pouze rakve s hygienicky a ekologicky příznivějšími parametry, vyrobené podle platných technických norem.