„Budu o tom mluvit ve firmě i s vedením ANO. Bude to složité rozhodování,“ přiznal do telefonu, aniž by sám tušil, jaká je reálná situace.

Jeho úvahy rozsekla oficiální úřední informace, že zvolením do Poslanecké sněmovny zaniká senátorovi mandát. V praxi to znamená, že na Trutnovsku budou muset být vypsány do 90 dnů doplňující senátní volby, ze kterých vzejde nástupce Jiřího Hlavatého. „Příslušný judikát Nejvyššího správního soudu je formulován takovým způsobem, že jeho výklad je naprosto nejednoznačný,“ upozorňuje politolog a komentátor Jiří Štefek. „Taková situace na české politické scéně ještě nenastala. Je velmi nečekaná. Politický systém se dostal do situace, kterou úplně nezná a stálo by za to, aby Nejvyšší správní soud autoritativním verdiktem rozhodl. Nemyslím si totiž, že zvolením do sněmovny se automaticky ruší a zaniká mandát senátora,“ tvrdí Jiří Štefek a dodává: „Podle mého záleží na jeho vůli.“

Jeden případ, kdy senátora zvolili poslancem, se již v minulosti stal. „Byl to pan Okamura. Ten ovšem při kandidatuře jasně řekl, že do Poslanecké sněmovny chce. Zatímco pan Hlavatý vůbec netušil, že bude zvolen a jestli zůstane v Senátu nebo půjde do Poslanecké sněmovny,“ říká politolog a přidává další argumenty pro nejednoznačný výklad aktuálního případu. „Jsem přesvědčen, že mandát poslance vzniká tím, že zvolený člověk přijede do sněmovny a tam podepíše poslanecký slib. V tuto chvíli byl sice zvolen, ale mandát ještě nedrží a může se stát řada věcí. Například začíná běžet zákonná lhůta pro stížnosti na volby. A co by se stalo, kdyby prohlásil, že poslancem být nechce a zůstane senátorem? Přijde automaticky o obě funkce?“