Tradice soutěže o nejkrásnějšího kohouta okresu Trutnov se přitom zrodila spontánně. „Je to už asi deset let, kdy se byl podívat pan starosta na naší chovatelské výstavě v Úpici. Ze srandy jsme plácli, že bychom udělali soutěž kohoutů v Kohoutově, že by to byla taková kuriozita. A už to bylo. Slovo dalo slovo a začali jsme soutěž pořádat. Ohlas je veliký, lidé čekají na kohouty už od rána, jak jsou natěšení. Je to taková kuriozita, ale pro nás také propagace drobného chovatelství,“ vylíčil zrod stylového klání chovatel Jan Moravec ze Starého Rokytníku, místopředseda chovatelského spolku v Úpici.

„Mít kohouty v Kohoutově je pro nás zpestření. Tradici chceme udržet. Nejradši bych ještě byl, aby tady moderovala Kateřina Kohoutová (redaktorka Českého rozhlasu Hradec Králové - pozn. red.). Kohouti v Kohoutově s Kohoutovou. To by bylo stylové, ne?“ přidal Miloslav Hertl ze Stanovic u Kuksu, předseda krajského a okresního sdružení Českého svazu chovatelů. Ten v sobotu u návštěvníků nejvíce zabodoval, jeho české zlaté kropence dali lidé nejvíce hlasů a zvolili nejkrásnějším kohoutem.

Krkonošské pivní slavnosti se konaly v sobotu na náměstí TGM ve Vrchlabí.
FOTO: Při pivních slavnostech bylo plné náměstí, roztančily i Krakonoše

„Chovatelé na toto jediné plemeno berou dotace. Sice to není žádná velká suma, ale ministerstvo na ně přispívá. Česká zlatá kropenka se musí udržet, je to naše dlouholeté národní plemeno. Byla doba, kdy jsme si mysleli, že úplně vymře. Proto jsou na to dotace, aby se plemeno zachovalo a bylo co ukazovat budoucím generacím,“ vysvětlil Hertl.

Národní poklad

Podle něj je to takový český chovatelský poklad. V Kohoutově se představila česká zlatá kropenka vůbec poprvé a hned vyhrála. „Když se na ni podíváte, vidíte, že hraje všemi barvami. Má krásná ocasní péra. Je prostě pěkná. Je to létavé plemeno, které rádo přenocuje na stromech. Mám je proto ve voliéře, aby mi neutekly,“ popsal šampiona jeho majitel. „Za odměnu mu dám lepší zrní a přidám pár slepiček pro potěšení,“ prozradil, jakou prémii si vyslouží vítěz.

Krmení ovšem stojí čím dál víc. Také chovatelé zvířat poznávají, jak moc se zdražuje. „Krmení výrazně podražilo. Krmím drůbež – pokud možno – směsí. Cena jednoho pytle, který váží 25 kilo, se pohybuje kolem 350 korun. Denně dávám na krmení přes tři pytle, skoro metrák denně. To je 1200 korun denně,“ vypočítal náklady.

Na letošní ročník akce Lidová řemesla v Kohoutově se přijelo podívat 5191 platících návštěvníků.
FOTO: V Kohoutově bylo přes pět tisíc lidí, vítězný kohout je národním pokladem

Miloslav Hertl je zkušeným chovatelem, českých zlatých kropenek má padesát, stejný počet plymutek žíhaných. Musí je mít odděleně, aby se nezkřížily a nepřišly do styku. Žijí proto v oddělených voliérách. Letos se mu vylíhlo čtyři sta kuřat. Na samotě ve Stanovicích chová ještě husy, kachny, králíky, dříve měl krůty.

„Jsem ve věku, kdy bych už měl spíš ubírat a přemýšlet, jak to umírnit. Doba je čím dál složitější, Evropská unie dává různé předpisy a nařízení. Drůbež je hospodářské zvíře, proto na ně platí jiná kritéria než na králíky, holuby a další, proto jsou s drůbeží problémy. Volně žijící kachny jim přitom nevadí,“ poznamenal předseda krajského a okresního sdružení Českého svazu chovatelů.

Velký zájem o kohouty mají Vietnamci. „Je zajímavé, že komunita Vietnamců ode mě bere kohouty, ale slepice ne. Přijede Vietnamec a chce 10 kohoutů najednou,“ dodal.

Černobyl na kolečkách. O výpravě týmu vozíčkáře Jana Duška ze Dvora Králové nad Labem do Černobylu, Kyjeva a Karpat vznikl dokumentární film.
Spíše než za bojovníka se považuju za bláznivého týpka, který nemá co ztratit

600 hlasujících

V soutěži o nejkrásnějšího kohouta okresu Trutnov byla druhá holandská zakrslá stříbrokrká slepice chovatele Jana Moravce ze Starého Rokytníku, na třetí místo účastníci akce zařadili plymutku žlutou Jaroslava Balcara z Libňatova. Chovatelé z okresu Trutnov přihlásili osm kohoutů, hlasovalo přes šest set lidí.

Chovatelé na Trutnovsku připravují výstavy 27. srpna v zámeckém parku Žirči a 10. září v Úpici v chovatelském areálu na Podrači.

Akce Lidová řemesla se konala v Kohoutově po dvouleté pauze. Do vesnice se třemi stovkami obyvatel přijelo 5 191 platících návštěvníků. Při předchozím ročníku, který se konal v roce 2019, jich dorazilo 6 331. V Kohoutově otevřelo stánky 165 trhovců, kteří obsypali obec. Přihlásit se mohli už v březnu. „Z původně přijatých 207 trhovců se jich nakonec zúčastnilo 165. Před akcí se omluvilo 27 trhovců, 15 se nedostavilo z neznámých důvodů,“ konstatoval Pavel Horáček, místostarosta Kohoutova a předseda výboru pro Lidová řemesla.

Tradice řemeslných trhů v Kohoutově je spjata s otevřením Keramického studia Jarmily Tyrnerové. První trhy orientované převážně na keramické výrobky se zpočátku konaly na zahradě keramické školy. Jak postupně počet trhovců vzrůstal, přišla i myšlenky vzít trhy pod patronát obce. A tak se do obce, která je spjatá s tradicí košíkářství, jednou ročně sjíždějí trhovci různých řemesel. První Lidová řemesla, uspořádaná obcí, se konala v roce 1995 o počtu 22 stánků a 300 návštěvníků. Rekordní počet lidí přijel do Kohoutova v roce 2007, kdy pořadatelé zaznamenali 8 664 návštěvníků. Nejvíce stánkařů bylo v Kohoutově o dva roky později – 223.

Podle pověstí obec založilo slovanské obyvatelstvo. Jméno obce Kohoutov (původně Kokotow) je slovanské a pravděpodobně vzniklo ze jména prvního majitele dvorce. Obec vznikla při staré obchodní stezce z Jaroměře do Trutnova, při silnici na Vyhnánov, kde stával zájezdní hostinec. První písemná zmínka o Kohoutově je z roku 1415. V roce 1620 se obyvatelé zúčastnili bitvy na Bílé hoře, kde jich většina padla. Poté byla obec dosídlena německým obyvatelstvem a převažující národnostně německý charakter obce byl zachován až do konce druhé světové války. V období baroka Kohoutov spadal pod nadační panství Choustníkovo Hradiště hraběte Františka Antonína Šporka (1662–1738).

Dnešní obec Kohoutov vznikla v roce 1950 sloučením těchto vesnic: Kohoutov s osadou Rabiš, Nový Kohoutov, Kladruby s osadou Sedlo, Vyhnánov a části obce Běluň. I když dnešní počet obyvatel je asi desetinou stavu na konci 19. století, žije obec pestrým kulturním i společenským životem a bývá častým cílem návštěv milovníků vesnického života, houbařských lesů a krásné podkrkonošské krajiny.