Mezi půlnocí a ránem v sobotu 25. března kříž někdo vyvrátil a ten se při pádu rozlomil na několik kusů. „Kříž jsme odvezli do našeho depozitáře ve Vrchlabí, kde zůstane do rozhodnutí o jeho dalším osudu. Probíráme různé možnosti a jejich dostupnost, variant je několik. Kříž pravděpodobně nezmizí ze světla veřejnosti tak, aby byl zavřený desítky let v depozitáři,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Velký zájem o válečný kříž mají Severočeské muzeum v Liberci a obecně prospěšná společnost Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem, která by ho chtěla zařadit do expozice Naši Němci.

Křest knihy Vrchlabí můj domov - dějiny a příběhy vysídlených německých obyvatel.
Jak se žilo Němcům ve Vrchlabí. Příběhy vysídlených obyvatel líčí život ve městě

„Jsme rozhodně proti jeho zničení. Je to součást dějin, temného období nacistické okupace československého pohraničí, a domnívám se, že tyto předměty by se ničit neměly. Myslím si, že památky máme shromažďovat i na dobu, která nebyla pozitivní. Ničit v žádném případě. Máme o kříž eminentní zájem, už jsem kvůli tomu psal dopis vedení Správy KRNAP,“ řekl Deníku Petr Koura, ředitel společnosti Collegium Bohemicum a vedoucí Katedry dějin a didaktiky dějepisu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Hodil by se do expozice Naši Němci

Kříž připomíná, že mnozí sudetští Němci se narodili v Krkonoších a Jizerských horách. „Naše obecně prospěšná společnost se zabývá dějinami Němců v českých zemích a tohle je přesně předmět, který se toho týká, včetně všech kontroverzí. Rádi bychom kříž zakomponovali do naší stálé expozice Naši Němci, kterou jsme otevřeli před rokem a půl a věnuje se historii německy mluvícího obyvatelstva českých zemí,“ vysvětlil Koura, který je rovněž členem správní rady Muzea paměti 20. století.

„Názory na kříž jsou různé. Chtěli bychom provést výzkum a přesněji popsat, prověřit a rozseknout jeho historii,“ dodal.

Doklad sporů dělících společnost

Zájem o německý kříž od rozhledny Štěpánka potvrdil také Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci. „Byl umístěný na území Libereckého kraje a jabloneckého okresu, proto si myslíme, že by měl být u nás. Připravujeme novou stálou expozici, kterou máme pracovně pojmenovanou Muzeum říšské župy Sudety, a tento artefakt by pro nás byl velmi zajímavý,“ objasnil Rous, podle kterého je kříž od rozhledny Štěpánka dokladem faktu, že některé spory se táhnou od konce války až do 21. století.

„Je to doklad sporů, které naprosto jednoznačně dělí společnost. Jedni by ho tam nechali, druzí vyhodili jako symbol nacismu,“ uvedl. Náměstek ředitele a kurátor Severočeského muzea není proti tomu, pokud by byl kříž vystaven určitou dobu v Ústí nad Labem v expozici společnosti Collegium Bohemicum. „U nás expozici teprve projektujeme a vznikne až za několik let. Každopádně si myslíme si, že by kříž měl zůstat v Libereckém kraji,“ zdůraznil Ivan Rous.

Kontroverzní žulový kříž nedaleko rozhledny Štěpánka v Kořenově je pryč.
Kříž u Štěpánky je opět na kusy, neznámí pachatelé ho srazili z podstavce

Možnost, že se německý kříž z druhé světové války objeví v některé ze severočeských expozic, potvrdil mluvčí Správy KRNAP. „Existují nabídky umístit ho do vznikajících nebo existujících expozic v severočeských muzeích jako připomínku doby, kdy zde byly Sudety. Kříž pravděpodobně nezmizí ze světla veřejnosti tak, aby byl zavřený desítky let v depozitáři,“ řekl Radek Drahný. „Nejsme zastánci toho, že by se měly pomníky, historické monumenty odstraňovat. Jsou připomenutím minulosti. Je pouze důkaz zralosti společnosti, jak jsme schopni se vypořádat s tím, že takový pomník na našem území máme,“ poznamenal Drahný.

Pomník v podobě pruského válečného vyznamenání vznikl v roce 1944 jako připomínka padlých německých obyvatel na frontách 2. světové války. Kříž byl po válce stržen do rokle, v roce 2011 ho obnovili členové spolku Jizeran. Poté se stal několikrát terčem vandalů. V roce 2021 aktivisté zhanobili žulový kříž nápisy Nazis raus (Nacisti pryč), No pasaran (Neprojdou - heslo španělských antifašistů) a obrázkem s přeškrtnutou svastikou. Loni v létě se pak stal kříž terčem dalšího útoku. Byl posprejován růžovou barvou doplněnou nápisem Pryč s nácky. K tehdejšímu útoku se přihlásil anonymní nezávislá antifašistická skupina.

Kříž obklopovaly větší kameny (moderní menhiry), které dohromady tvořily kruh. Každý z nich měl na sobě kdysi cedulku s názvem obce, kde mrtví před narukováním bydleli.