Nejstarší evangelický svatostánek východních Krkonoš, který byl slavnostně vysvěcen 24. července 1786, je definován v katastru nemovitostí jako zbořeniště. Pojmenování je to naprosto výstižné.

Kostel, který se nachází v Rudníku v části Bolkov, totiž připomíná více rozbořené hradby než někdejší pýchu obce, do které si nacházelo cestu až osm stovek zdejších i přespolních evangelíků. Jeho zkáza přišla po druhé světové válce a následném komunistickém puči. V roce 1948 se v něm sloužila poslední bohoslužba, v 50. letech byl uzavřen a začala jeho postupná destrukce. Situace došla tak daleko, že měl být po roce 2000 zbourán. Zachránila ho aktivita obce, která má kostel ve vlastnictví a projevila úmysl oprášit jeho zašlou slávu. K tomu se snaží přispět i někdejší němečtí obyvatelé obce, pojmenované do roku 1952 Heřmanovy Sejfy, kteří byli po druhé světové válce odsunuti. S místem, kde tehdy žili, udržují kontakt a navzdory vysokému věku se každoročně vrací. A chtějí přispět na obnovu evangelického kostela.

Kostel v Rudníku, to je žalostná ruina

„Evangelický kostel v Rudníku patří mezi 23 nejohroženějších památek České republiky a věřím, že se ho ještě podaří zachránit," popíchl prezident republiky Miloš Zeman vedení obce a krajského hejtmana při návštěvě Rudníku minulou středu. Zachránit se ho už nepodaří, protože z něj zbyly neopravitelné ruiny, připomínající středověké hradby. Nicméně naděje, že po bezmála sedmdesáti letech někdejší vyhlášené místo evangelíků ožije, nabývá reálnější obrysy.

KONEC V 50. LETECH

Pro místní evangelíky bylo postavení vlastního svatostánku splněným snem několika generací. Otevřené praktikování víry, tedy založení evangelického sboru roku 1784 a výstavbu vlastní modlitebny, která započala roku 1785, umožnil až toleranční patent Josefa II. (1781). Modlitebna byla vysvěcena 24. července 1786 a stala se tak nejstarším evangelickým svatostánkem ve východních Krkonoších. V červenci 1945 byl majetek sboru převeden Českobratrské církvi evangelické, v říjnu Církvi československé husitské. Bohoslužby se zde sloužily do roku 1948. V 50. letech byl kostel uzavřen a začala jeho postupná destrukce. 

Místo je v současné době životu nebezpečné, proto prvním krokem, který obec naplánovala, je statické zajištění objektu. „Existuje představa zakonzervovat kostel ve stavu, v jakém je, s tím, že by byl do budoucna přístupný veřejnosti a doplněný informacemi o historii. Osud místních evangelíků je velice pohnutý a stojí za to si ho přiblížit. Dalším plánem by bylo zastřešení kostela a vnitřní instalace s výtvarně-muzejním využitím," prozrazuje kronikářka Rudníku Olga Hájková, která se památkami zabývá.

O obnovu evangelického kostela se zajímají rovněž někdejší němečtí obyvatelé, odsunutí po druhé světové válce. Tvořili drtivou většinu obyvatelstva tehdejších Heřmanových Sejfů. „Máme s nimi dobrou spolupráci. Jsou to osmdesátníci, dobře organizovaní, každý rok mají v Rudníku a Bolkově setkání. Udělají sbírku a ochotně přispějí na obnovu památek, snaha obce se jim líbí," přibližuje vztah s vysídlenými Němci.

Obnovit se již podařilo kostelní hřbitov, zásluhou iniciativy Spolku přátel Bolkova. „Ještě kolem roku 2010 by tam hřbitov nikdo nehledal. Všechno zarostlé, v hrobkách odpadky, válela se tam i poničená kola. Část náhrobků rozebrali chalupáři na svoje zahrádky, včetně sošek andělů," kroutí hlavou kronikářka. „Jsem ráda, že se toho obec chytla. Zásadní bude posudek na statiku," říká Olga Hájková.

V Rudníku se nacházejí ještě další dva kostely. Patří církvi. Původně gotický kostel sv. Václava ze 14. století, v němž se koncem loňského roku zřítila klenba, a barokní kostel sv. Martina z 18. století. Ten je v dezolátním stavu. „Je skoro třicet let po sametové revoluci a kostely nám padají na hlavu. To je neuvěřitelné," neodpustí si poznámku.