Nebylo to náměstí Krakonošovo, ale Gottwaldovo. „U kašny se 20. listopadu sešlo 38 občanů, příznivců Charty 77 a nezávislých iniciativ. Projev solidarity s bouřící Prahou ukončili po zásahu Bezpečnosti průvodem s hořícími svíčkami kolem náměstí a zpěvem státní hymny,“ uvedl slavný trutnovský kronikář Antonín Just v Knize Trutnov známý neznámý.

A demonstrantů každý den přibývalo. Nejen z Trutnova samotného, ale z mnoha obcí okolních. Krakonoš na kašně třímal československou vlajku a vedle se střídali řečníci.

V pondělí 27. listopadu se prostor zaplnil účastníky generální stávky, 10. prosince se v Trutnově za účasti 8 tisíc lidí poprvé slavil Den lidských práv. „A tečkou za převratnými událostmi konce roku 1989 byla návštěva prezidenta Václava Havla v Trutnově 27. ledna 1990. Z balkónu radnice, kde se zapsal do kroniky města, promluvil k dvaceti pěti tisícům občanů,“ napsal Antonín Just ve své knize.

close Trutnovský fotograf Ctibor Košťál zachytil období z prvního půlroku po 17. listopadu 1989. info Zdroj: Foto: Ctibor Košťál zoom_in

Bylo to zkrátka cool

Na tehdejší události zavzpomínal přímý účastník Jan Bercha. "V pátek 17. listopadu 1989 jsem cestoval ze školy v Trutnově do Prahy. Týden nato byl plný zmatků v hlavách učitelů, co že se to vlastně děje. Většina zažila nadšení a zklamání Pražského jara a snažila se, aby se studenti nedostali do průšvihu. Zanedlouho začali lidé v Trutnově být živeni nadějemi lepších zítřků a všude panovala všeobecná euforie," líčil tehdejší atmosféru.

Jan Bercha se také aktivně zapojil do listopadového dění. "Stal jsem se „spojkou“ a jezdil mezi Prahou a Trutnovem s tiskovinami a zprávami, kterých se mimo Prahu nedostávalo. Jako šestnáctiletý student jsem se ometal v Občanském fóru v Trutnově a připadal si jako sám Robespierre. Stýkal jsem se s představiteli převratu a bylo to zkrátka cool," popisoval Bercha a ještě doplnil: "Hospodářský model ČSSR, jediné z ÚV KSČ vedené firmy, řízeně zbankrotoval za pomoci všech užitečných idiotů a metamorfoval v exploatační oligarchii s politikou „po mně potopa“ se stejnými pašáky, kteří se zde angažovali před Sametovou revolucí."