Na setkání vedení kraje se starosty obcí s rozšířenou působností to řekl hejtman Radko Martínek (ČSSD). Zajištěna by měla být alespoň nezbytná základní akutní péče.

V Královéhradeckém kraji situace, už s ohledem na nižší počet podaných výpovědí lékařů, tak kritická zatím není. Vedení kraje o opatřeních rozhodne příští pondělí. I zde ale hrozí omezení péče.

V Pardubickém kraji z celkových zhruba 600 lékařů z pěti zdejších nemocnic, jež všechny patří kraji, jich dalo výpověď zhruba 220. Kraj očekává, že první odejdou už před koncem února. Nejvíce chod zdravotnických zařízení naruší značný úbytek anesteziologů, chirurgů či gynekologů. „Bude se muset přistoupit například k útlumu objednaných výkonů. Nemocnice se musí připravit na zvládání situace s nižším počtem lékařů,“ uvedl Martínek.

Hejtman řekl, že prioritou kraje je zajištění chodu všech pěti nemocnic. Pokud by se to však nezdařilo, bude nutné přistoupit ke koncentraci lékařské péče do některých zdravotnických zařízení.

Ohroženo je i poskytování akutní péče. Vedení kraje se zatím marně snaží přesvědčit zástupce Lékařského odborového klubu, aby alespoň s tímto pomohli. Podle Martínka je předběžně domluvena vzájemná výpomoc mezi Fakultní nemocnicí v Hradci Králové a Pardubickou krajskou nemocnicí. Fakultní nemocnice je odchody postižena zhruba stejně jako pardubická, kde dalo výpověď přes 40 procent lékařů.

Královéhradecký kraj zatím s krizovými opatřeními čeká na další vývoj a monitoruje situaci. „Počet výpovědí lékařů tu není tak vysoký jako v Pardubickém kraji. O krizových opatřeních rozhodne speciální komise 24. ledna, skutečností však zůstává, že pravděpodobně budou muset být omezeny například plánované operace. Prioritou zůstává zachování akutní péče v nemocnicích,“ uvedl mluvčí kraje Jiří Hošna.

(čtk, kim)