Podle známých a kamarádů přišly hory o mimořádnou osobnost. „Pan Tylš, to byla chodící historie Krkonoš. Pracoval tady šedesát let, hory miloval. Byl to možná poslední žijící aktivní hajný, který tu sloužil ještě za lesního závodu v poválečném období. S jeho odchodem se zavírá jedna kapitola Krkonoš,“ prohlásil Václav Jansa, náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku.

Z vlastních zkušeností poznal Josefa Tylše sice už jako důchodce, ale přitom jako hodně aktivního člověka, nesmlouvavého lesníka a velkého pedanta. „Když jsem bydlel na Malé Úpě, tak jsme spolu chodili každé ráno krmit oboru. Vždy přesně v sedm čekal v oboře, a když jsme tam nebyli přesně, hned bylo zle. Tvrdil, že zvěř je zvyklá být krmená přesně v sedm, a proto vyžadoval, abychom byli na místě včas,“ uvedl Jansa.

Hajný z Pece pod Sněžkou Radoslav Kracík připomněl, jak Tylš kdysi zakládal v Krkonoších první přezimovací obory, jak zažil přechod ze státních lesů pod národní park a jak pomáhal bojovat proti kůrovci. „Lesu rozuměl. Byl to myslivec tělem i duší, ortodoxní, stará škola. Nesouhlasil s názorem, že si příroda pomůže sama. Podle mě to byl hajný na správném místě.“

Odborníci na ochranu přírody označují Tylše jako nejvýznamnějšího místního jelenáře. „Rozuměl na hodně vysoké úrovni jelení zvěři. S jeleny musíte žít, neustále se o ně starat, abyste je pochopil. V Krkonoších je maximálně pět nebo šest takových lidí. On byl jedním z nich,“ ocenil Kracík.

Do Krkonoš nastoupil Josef Tylš v roce 1957. Od počátku byl velmi oblíbený. „Pepa byl rovný a přímý chlap. Byl přísný, to ale musí být každý hajný. A on byl přísný nejen na své okolí, ale i sám na sebe. Když něco slíbil, tak to opravdu bylo,“ zdůraznil Radoslav Kracík.

Tragický požár Kneifelovy chalupy zničil také jedinečnou část krkonošského historie. Tylš totiž sbíral historické artefakty a dobové dokumenty. „Jeho archiv poznámek, postřehů a výstřižků, to je věc, která je navždy ztracená, nikdy se nenahradí,“ zdůraznil Václav Jansa.

Především ale Josef Tylš sbíral staré saně, tzv. rohačky. Kdysi na nich sám svážel dřevo, v posledních letech se mu povedlo jejich tradici obnovit. „Poznala jsem ho jako úžasně lidského člověka, experta na rohačky, vryl se mi pod kůži,“ zavzpomínala Iva Zaplatílková z Infocentra v Černém Dole.

S Tylšem se v Krkonoších opakovaně setkala při Mezinárodním sjezdu saní rohatých. „Dokonce nám pan Tylš jedny saně velmi ochotně půjčil,“ dodala. Oheň pohltil téměř celou sbírku saní. Zachránit se povedlo jediné, které v době požáru stály zvenku opřené o dům.

Významnou částí zdejší historie byla i samotná chalupa. Tylš se do ní přestěhoval asi před dvaceti lety. Patřila původně starému dřevařskému rodu Kneifelů, který do Krkonoš přišel už v 16. století a do kterého se Tylš přiženil. “Byl to velký patriot,“ oznámil Radoslav Kracík.

Hájenka pod Janovými boudami shořela v pátek večer. Proč začala hořet, zatím není jasné. Experti nyní analyzují vzorky odebrané na místě požáru.