"Odtud se přemístil s psovodem Štepánem Dunkou a jeho Border kolií Fíkem vrtulníkem na místo druhé lavinové nehody na česko-polské hranici v Černém kotli Jagniantkowském. Transport proběhl rychle díky dobré spolupráci s leteckou záchrankou," popisuje vedoucí kynologické brigády Horské služby Pavel Smejkal. Psů, které Horská služba využívá pro pátrání v lavinách a horském terénu, je v České republice osmnáct. Jedenáct z nich úspěšně absolvovalo zkoušku, aby mohli být zařazeni do pátracích akcí. Nejvíce, tři, mají Krkonoše. Podle Pavla Smejkala z krkonošského Strážného je klíčovou vlastností dobrý zdravotní stav psa a chuť hledat. Lavinový pes musí mít rád lidi, musí se dobře snášet s ostatními psy, aby nedocházelo ke konfliktům, a být odolný vůči zimě.

Při pátraní po pohřešovaných osobách hraje hlavní roli pach. Ti nejlepší záchranářští psi umí najít pohřešovanou osobu na rozlehlém území. Ve sněhu rozpoznají i velmi jemnou pachovou stopu a vyčenichají i hluboko zasypaného člověka. V místě, kde je pach nejsilnější, začne pes hrabat a štěkat. Intenzivním štěkáním přivolá psovoda.

Na obojku má přitom vyhledávací přístroj. To je pro případ, kdyby ho zasypala další lavina. "Psi jsou schopni v přírodě lokalizovat lidský pach. Mají za úkol chodit po laviništi s nosem blízko u země. Lidský pach jsou na laviništi někdy schopni cítit na dálku 20-50 metrů," líčí Pavel Smejkal.

"Největší zábava a odměna je pro ně to, když můžou jít do pátrací akce. Stačí, abych přijel domů služebním autem, pes do něj skočí a těší se, že bude nějaká akce," říká Pavel Smejkal, který působí u Horské služby od roku 1995 a devět let je vedoucí kynologické brigády.

Výběr psa je zodpovědností každého psovoda. "Nejvíce máme německých ovčáků. V poslední době přibývá Border kolií, máme také belgické ovčáky Malinois a jednoho křížence. Není úplně důležité, aby to bylo čistokrevné plemeno," vysvětluje Pavel Smejkal.

"Podstatný je dobrý zdravotní stav. Ověřujeme si, jestli rodiče a štěňata z předchozích vrhů byla zdravá. Není nic horšího, než když psovod začne cvičit psa a po dvou letech se zjistí, že pes má zdravotní problém a je nevhodný pro tuto činnost," upozorňuje hlavní šéfpsovod Horské služby.

Klíčovou vlastností je absolutní bezkonfliktnost. "Je potřeba během výchovy a výcviku zajistit, aby pes měl rád lidi a v žádném případě je nenapadl. Pes chodí při hledání na volno, může odběhnout od psovoda na velkou vzdálenost, proto by měl být absolutně nekonfliktní," objasňuje Smejkal a pokračuje: "Pátráme v rojnicích, psi se musí snášet mezi sebou. Ideální je střední vzrůst. Drobná plemena mají nevýhodu, že nejsou schopná samostatně bezproblémově překonávat překážky jak v lavině, tak v lese."

V loňském roce psi Horské služby našli čtyři pohřešované osoby, ztracené v horském terénu, v lese. Psovody využívá také Policie ČR na pátrací akce i mimo horské oblasti.

Psovodi trénují se svými čtyřnohými parťáky během roku pravidelně. Velké týdenní kurzy psovodů z celé republiky probíhají zpravidla v lednu a březnu, ten letošní však odsunula epidemická situace.

"V zimě výcvik probíhá tak, že jdeme do terénu dva nebo tři psovodi a dva figuranti. Vykopeme hluboké díry ve sněhu, v případě zkušených psů až čtyři metry hluboké, kam si lehne figurant na podložku a je přikrytý dekou. Vchod zasypeme. Figuranta poté pes hledá. Pokud ho najde, jako odměnu dostane zpravidla balónek na šňůrce nebo peška a následně od psovoda dobrůtku," přibližuje Pavel Smejkal, jak probíhá trénink.

"Mimo zimu trénujeme ve volném terénu na velkých plochách, které mají někdy i několik hektarů. Pes má za úkol doběhnout k figurantovi, který je schovaný a štěkáním upozornit na jeho přítomnost," dodává vedoucí kynologické brigády Horské služby.