Svému charakteristickému tvaru připomínajícímu prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí se letos Mapa republiky přiblížila na začátku června. Tehdy na ní bylo až šest metrů sněhu. Maximální mocnost sněhu na Mapě republiky v uplynulé zimě byla při měření 8. dubna, a to 9,5 metru. Přestože zima byla na sníh skoupá, množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě odpovídalo mírnému podprůměru posledních let.

Důvodů, proč sníh v této části na jižním svahu Studniční hory nad Modrým dolem zůstává tak dlouho, je několik, od modelace terénu až po větrné proudění. Díky tomu se tam v zimě ukládá velké množství sněhu. Sněhové pole v jarních měsících odtává postupně, a tím ztrácí tvar prvorepublikového Československa, až nakonec zůstávají "střední Čechy" a "Praha".

Loni byla maximální mocnost sněhu v lokalitě 14,5 metru a roztál 22. července. Předloni bylo maximum 7,5 metru a v sezoně 2016/2017 9,5 metru. Rekordní hodnoty sněhu tam Správa KRNAP naměřila v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první dekádě srpna. Naopak nejméně sněhu bylo na mapě naměřeno v sezoně 2013/2014, a to 5,4 metru. Roztál 10. června.

Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa. Bývá v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Dobře viditelné je ale například z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor nebo od Husovy boudy nad Pecí pod Sněžkou.