Sochu ze sněhu vytvořila skupina tvůrců z Jilemnice pod vedením Martina Rypla. Na výrobě pracovali od začátku týdne, hotovo měli v pátek.

Velký Krakonoš ze sněhu vyrostl během ledna podle více než stoleté tradice také na náměstí v Jilemnici. Ten letošní měří pět metrů a doplňuje ho miniatura horské vesničky s kostelem a smrky, které obklopují krkonošské chaloupky.

Cesta k Labské boudě je upravená, lidé se po ní dostanou pěšky nebo na lyžích až k výdejnímu okénku, které je otevřeno denně až do 17 hodin.

Labská bouda je oblíbenou zastávkou turistů mířících k prameni Labe. Leží v nadmořské výšce 1340 metrů na Labské louce severozápadně od Špindlerova Mlýna, necelý 1 kilometr od pramene Labe. Moderní stavba z roku 1975 nese stejný název jako hostinec, který vyhořel roku 1965. Historie tohoto místa však sahá až do roku 1830, kdy zde údajně podnikavá žena prodávala kolemjdoucím kozí výrobky a kořalku a měla zde malou budku z kamení, kůry a roští.

Na Labské boudě je umístěna trvalá meteorologická stanice a solární a ozónová observatoř Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové.

Horská služba Krkonoše v sobotu ráno informovala, že na hřebenech hor se nachází 80 až 110 centimetrů sněhu. V Krkonoších platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice. Podle Roberta Dlouhého z Horské služby Krkonoše se mohou vyskytnout v polohách nad 1200 metrů nad mořem deskové laviny z převátého sněhu a v polohách pod 1200 metrů laviny z mokrého sněhu nebo laviny klouzavé.

"Uvolnění laviny je možné hlavně při velkém dodatečném zatížení, výjimečně i při malém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi. Možnost samovolného uvolnění velmi velkých lavin se nepředpokládá. Dají se očekávat pouze laviny středních rozměrů, které se většinou zastaví ještě na svahu," upřesnil Robert Dlouhý. "Tendence lavinového nebezpečí je setrvalá," dodal.

Na horách napadlo 12 centimetrů sněhu za působení silného severozápadního větru. "Po oteplení, dešti a následném ochlazení vznikla na povrchu ledová krusta. Více sněhu je uloženo na závětrných svazích a žlabech. Sníh napadl na ledovou krustu, avšak pod krustou je sněhová vlhká, v nižších polohách mokrá až podmáčená, v závislosti na nadmořské výšce. Voda ve sněhové pokrývce oslabuje její soudržnost," uvedl Robert Dlouhý z Horské služby Krkonoše.