„V posledních letech se návštěvnost v zimní a letní sezoně vyrovnává. Mám radost, že česká klientela znovu objevuje české hory, nejen Špindl. Léto v Krkonoších je pro hosty hodně zajímavé a atraktivní, letos očekáváme ve Špindlu přes 300 tisíc návštěvníků,“ nastínil starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura situaci, která těší hoteliéry. „Změnilo se fungování hotelů. Většina má svůj wellness, masáže, tohle je trend. Klienti si potrpí na luxus, pohodu, relax. My tomu jdeme naproti,“ dodal.

Podle náčelníka Horské služby Krkonoše Pavla Cingra je patrné, že lidé jsou více zhýčkaní a do hor vyrážejí nedostatečně připravení. Často přecení svoje síly, jsou vyčerpaní a zavolají si Horskou službu ve chvíli, kdy nemůžou. „Do hor už nejezdí jen pravověrní turisté. České hory nemají tak vysokou nadmořskou výšku, lidé je podceňují. Řeknou si: jsem v Krkonoších, nejsem v Alpách, sem můžu jet i v lodičkách,“ poznamenal Cingr. Lidé by měli především pořádně vědět, na jakou trasu se vydají, mít dobré informace a odpovídající vybavení.
Pokud úraz nebo kritická situace nastane, jsou pro záchranáře velkým pomocníkem mobilní technologie. „Hodně se využívají. S jejich zavedením rapidně ubyly pátrací akce. Pokud je člověk na signálu, tak nám pošle svoji polohu. Často ho stačí nasměrovat na správnou trasu,“ dodal Pavel Cingr.
Dříve se chodilo, teď se více jezdí
Náčelník Horské služby ČR René Mašín připomněl, že zatímco v 90. letech se po horách spíše chodilo, dnes se v mnohem větší míře jezdí a následně také padá. „V létě jsou pro nás zásahy o to komplikovanější, že jde o úrazy ve volném terénu a musíme být připraveni na transporty lidí z nepřístupných míst,“ upozornil Mašín.

Důležitá je souhra se záchrankou. Záchranářský vrtulník letěl v minulém roce do Krkonoš padesátkrát. „To není zanedbatelné číslo. Členové Horské služby přicházejí do kontaktu se zraněnými v terénu nejdříve. Jejich erudice je na velmi vysoké úrovni. Pokud bych si někdy zlomil nohu a měl mi někdo udělat dlahu, tak bych chtěl, aby to byl záchranář Horské služby,“ řekl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje Ivo Novák.
Přibylo úrazů na kolech
Horská služba zasahovala v Česku v letní sezoně v roce 2022 u 2918 případů, z toho jednu třetinu tvořily úrazy na kolech, elektrokolech a koloběžkách. „Cyklistika patří mezi aktivity, kde jsme zaznamenali asi největší nárůst počtu zranění,“ konstatoval Mašín.

Už druhý rok po sobě zaznamenali horští záchranáři v Česku přes tisíc úrazů cyklistů za sezonu. Fatální jsou především úrazy hlavy. „Přilba je základ. U dětí do patnácti let je povinná. Pokud by se mě někdo zeptal, jestli podporuji povinnou přilbu pro všechny věkové kategorie, zvednu obě ruce. Opětovně jsme se proto i letos aktivně připojili k osvětové kampani Na kole jen s přilbou,“ doplnil náčelník Horské služby ČR.
Přibývá také úrazů na elektrokolech, meziročně stoupl jejich počet zhruba o třetinu. Lidé často na elektrokole sedí poprvé, technika jízdy je ale trochu jiná a stroj je také o poznání těžší a hůře se ovládá.
Růst odpovědnosti a epidemie sobectví
Vysoká návštěvnost hor nemusí podle ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische představovat riziko pro přírodu, pokud návštěvníci dodržují pravidla chování v národním parku. „Problémem jsou návštěvníci, kteří pravidla nedodržují. A s rostoucím počtem turistů samozřejmě roste i počet těch bezohledných,“ uvedl Böhnisch.
Správci národního parku sledují dva protichůdné trendy. Robin Böhnisch je pojmenoval jako růst odpovědnosti a epidemii sobectví. „Odpovědní návštěvníci se zajímají o pravidla chování v parku, jsou dobře oblečení a obutí, aby nepřidělávali práci kolegům z Horské služby, mají v batohu pytel na odpadky, které na svém výletě sbírají. Tady jsme přesvědčeni o pozitivním dopadu naší kampaně Není zvěř jako zvěř,“ popsal první případ.

„Sobci pobíhají v noci s čelovkami, takže zvířata si už neodpočinou ani po západu slunce. Na rozdíl od polské strany je to u nás ale bohužel legální. Na skialpech a snowboardech se pouštějí mimo vyhrazené trasy a přímo ohrožují to nejvzácnější z horské přírody. V honbě za pár lajky si svou túru národním parkem natáčejí z dronu. Vyrážejí do terénu v neodpovídajícím vybavení, zaměstnávají záchranáře a plýtvají veřejnými prostředky, protože za zákroky Horské služby se u nás stále neplatí ani v případech, kdy se zachraňovaný pohyboval tam, kde neměl co dělat,“ poukázal na nešvary.
Strážci nejsou lovci pokut
Správa KRNAP posílá do terénu strážce, ředitel národního parku je ale nepovažuje za lovce pokut. Jejich hlavní role je jiná. „Rolí našich strážců především je, aby svou přítomností páchání přestupků předcházeli. Pokuty ani nejsou příjmem národního parku. Přesvědčivá většina přestupků bývá řešena napomenutím,“ objasnil Böhnisch.

Závažným a opakujícím se přestupkem je pohyb mimo vyznačené cesty v klidových územích. Podobně je to s vjezdy a setrváním motorových vozidel v národním parku a jízdou na kole mimo vyhrazené cyklotrasy. „Staronovým přestupkem, nepříjemným přírodě i ostatním turistům, je rušení klidu a ticha. Zejména v období školních výletů nezřídka napomínáme žáky a studenty s reproduktory na batozích. Smutné na tom je, že jejich pedagogickému dozoru je jedno, že hudba duní klidovým územím národního parku na kilometry daleko,“ poznamenal ředitel Správy KRNAP.