„V evidenci se ovšem nemusí objevit všichni, třeba slabý alergik ani nemusí alergologa navštěvovat. Ve skutečnosti může být u nás alergiků mnohem více,“ shodují se lékaři. Studie Státního zdravotního ústavu prokázala, že alergii má každé třetí dítě do čtrnácti let. Lidé v Česku nejčastěji trpí kožními alergiemi, alergickou rýmou a průduškovým astmatem. S alergií se člověk nemusí narodit. Naopak statistické údaje z posledních let hovoří o tom, že řada lidí se potká s alergií až ve vyšším věku. Ti, kteří jsou na něco silně alergičtí, musejí často podřizovat svému handicapu svůj životní rytmus: denní režim, vycházky, stravu a podobně.

Alergie je považována za fyzickou nemoc, ale nemusí tomu tak být vždycky na sto procent. „Zajímavé je, že alergie funguje i psychicky. Když ukážete člověku, který má v letním období alergii na růže, fotku růže v zimě, začne kýchat a nemoc se u něj okamžitě projeví,“ uvedl lékař Zdeněk Mareš. „Alergické reakce se u mě projevily až když mi bylo skoro patnáct let.

Předtím nic. Dostala jsem v létě tak hrozný kašel, že jsem skončila v trutnovské nemocnici na jednotce intenzivní péče. Dusila jsem se a nikdo dlouho netušil, z čeho to vlastně je. Dneska jsem takový alergik, že mám během celého roku po těle neustále vyrážky. Prý nesnáším bakterie a prach. Před dvěma lety se mi narodil syn. Vzhledem k tomu, že můj muž je taky astmatik, chlapeček je od narození rovněž alergik. Nejvíc se u něj projevuje reakce na vaječný žloutek. Bere různé léky, také je stále osypaný.

U lékaře se musíme dlouhodobě objednávat, je tam pořád narváno. Když jsme na tom akutně špatně, alergoložka nás sice vezme, ale až na konci ordinační doby. Má toho moc. Do léků dáváme hodně peněz a ne vždy pomohou,“ svěřila se jedna z trutnovských maminek. Teď je těhotná a obává se, aby i další potomek v rodině netrpěl stejným handicapem. Odborníci si však myslí, že to je víc než pravděpodobné.