Podle místopředsedkyně Okresního soudu Trutnov Naděždy Vaňurové jsou spory o stanovení výživného, o jeho snížení nebo zvýšení na opatrovnickém oddělení na denním pořádku. „Ostatní se týkají úpravy styku s dětmi, pěstounské péče, ústavní výchovy, osvojení apod. Tři čtvrtiny řízení se však týkají výživného.“

Podle Vaňurové je důležité od sebe oddělit dvě fáze problematiky placení alimentů. V první řadě se jedná o stanovení výživného nebo řešení otázky jeho úpravy. „Jsou to žaloby, kterými se rodiče nezletilých dětí domáhají určení výživného. Zatímco před tím se o nezletilé dítě starali manželé nebo partneři společně, po rozvodu nebo zániku soužití chtějí, aby soud určil, u koho dítě bude žít a určil výši alimentů,“ podotýká místopředsedkyně soudu. Druhá fáze se pak týká vymáhání výživného, a to v tom případě, když ho rodič neplatí dobrovolně.

Spory o stanovení nebo úpravu výživného řeší opatrovnické oddělení soudu a jeho výsledkem je rozsudek, který upravuje výši alimentů. „Rozhodnutí drtivá většina rodičů respektuje a výživné podle toho platí. Pokud ale rodič, kterému soud určil výživné, neplatí, nastává fáze vymáhání,“ vysvětluje Vaňurová a pokračuje: „Rodič, který má dostat výživné, pak podá návrh k soudu na výkon rozhodnutí. To se děje v případě, kdy výkon provádí přímo soud. Druhá cesta je nařízení exekuce, která se provádí soukromými exekutory. Myslím si, že některý z rodičů, který neplatil alimenty, skončil ve vězení, ale neodvážím se tipovat, kolik jich bylo.“

Okresní soud v Trutnově si nevede statistiku, kolik řízení se týká výživného. „V rámci opatrovnického řízení se sice uvádí předmět řízení, tedy snížení nebo zvýšení výživného, nebo úprava výchovy a výživy a podobně, ale stává se, že se v průběhu řízení jeho předmět změní, a to se v evidenci nemusí projevit,“ podotýká Vaňurová a dodává: „Za loňský rok nám však orientačně přibylo 1300 nových návrhů na zahájení řízení v opatrovnických věcech. Z toho asi 800 se týkalo výživného. Myslím si, že nevybočujeme z průměru. Záleží na velikosti soudu a jeho obvodu.“

Zanedbání povinné výživy je podle trestního zákona trestným činem. „Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok,“ cituje zákon policejní mluvčí Udo Ertner a pokračuje: „Dva roky hrozí tomu, kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného a tři roky tomu, kdo vydá oprávněnou osobu nebezpečí nouze.“
Policie přijímá oznámení o neplacení výživného podle Ertnera denně.

Tento čin je ale zpracován v případě, když vyživovatel neplatí déle, než půl roku. „Na výši škody v tomto případě nezáleží, protože každý má určeny jiné alimenty,“ dodává mluvčí. Za loňský rok Okresní policejní ředitelství Trutnov zadokumentovalo 139 případů zanedbání povinné výživy. Objasněny byly nakonec všechny.