„Zprostředkováváme nyní osvojení pro manželské páry, které podaly žádosti v roce 2001 a 2002,“ říká sociální pracovnice Irena Adamcová z odboru sociálních věcí, školství a zdravotnictví MěÚ Trutnov a pokračuje: „Na malé děti se čeká v Královéhradeckém kraji zhruba 4 až 5 let, protože je jich málo. Dětí pro pěstounskou péči je více, čekací doby jsou tu do dvou let. Jsou však kraje, kde je více dětí vhodných k adopcí. Například Praha uspokojí žadatele do roku až dvou.“

Adoptovat nebo vzít si dítě do pěstounské péče mohou jak manželské páry, tak jednotlivci. Jak ale říká Irena Adamcová, přednost dostávají manželské páry, aby dítě vyrůstalo v úplné rodině. Jednotlivec musí počítat s tím, že je to komplikovanější. „Zda je možné dítě adoptovat či ne, je posuzováno podle následujících kritérií: věk, (žadatelé chtějí obvykle děti co nejmladší), zdravotní stav a to, zda lze dítě právně uvolnit, či ne. To znamená, jestli jeho biologičtí rodiče dali s adopcí souhlas nebo ne,“ vysvětluje Adamcová. Pokud rodiče souhlas k adopci nedají a dítě žije v dětském domově, je pak na soudu, který může za určitých podmínek rozhodnout, zda je možná adopce nebo lze dát dítě do pěstounské rodiny.

Sociální pracovnice se snaží v dětských domovech rychle vyhodnotit, zda si dítě vezme zpět jeho původní rodina. „Rozumná čekací doba je půl roku, kdy se projeví, zda rodiče mají o dítě zájem, nebo ne. Pokud však pro to nic nedělají, navrhujeme děti do náhradní rodinné péče. Většinou do pěstounství,“ popisuje situaci Irena Adamcová, které se loni povedlo umístit do adoptivní rodiny i šestiletého hošíka. Ale to je prý výjimka. „Děti ve věku 4 roky a více jsou vhodnější spíše do pěstounství. Starší děti okolo 12 let už do náhradní rodiny většinou nechtějí. Nejsou tomu nakloněné,“ dodává.