Každý z nás se může někdy dostat do složité situace, kdy přijde o byt, práci a rodinnou podporu. V takovém případě je tu Domov Žofie.

Své služby nabízí lidem starším 18 let, kteří jsou občany Dvora Králové. Poskytnou jim tu ubytování v moderních bytech, je tu společenská místnost s kuchyňkou i prádelna. Pobyt zde je zpravidla na jeden rok.

Zájemci se mohou přihlásit přímo v Žofii, kde vyplní žádost. Pracovníci se tu ale nestarají pouze o „střechu nad hlavou“. Proto sociální pracovník s každým vyplní také individuální plán. „Našim cílem je podpořit aktivní přístup klientů k svým problémům. Zároveň ale dodržujeme rovnocenný vztah s klientem. Každý je zodpovědný sám za sebe. Způsoby řešení problémů si volí sám,“ vysvětlil vedoucí Domu Žofie Petr Prokop. Pokud samozřejmě mají lidé zájem, pracovníci Žofie jim poradí.

Společně s klientem jednou za měsíc, někdy i dříve, hodnotí, co se povedlo splnit a co ne. Aktivní přístup se vyplatí i při úhradě poplatku za pobyt. Ten činí sto korun na den. Klient může v některých případech dostat slevu. „Rozdíl doplatí město, ale pouze pokud se zapojí do veřejně prospěšných prací,“ doplnila Marcela Hauke, ředitelka Pečovatelské služby, pod kterou Dům Žofie patří. Připomněla také, že Dvůr Králové je v kraji jediným městem, které podobnou službu nabízí. Většinou je zřizovatelem charitativní organizace nebo stát.

Město zatím v bývalém domě s pečovatelskou službou v Bezručově ulici opravilo přízemí. O tom, zda bude rekonstrukce pokračovat, rozhodne město podle finančních možností.

Azylový dům dostal jméno podle Žofie Bavorské, první královny, které věnné město Dvůr Králové patřilo.

Přestože sociální zařízení neslouží dlouho, už má i zkušenost s klienty, kteří museli odejít. „Většinou byl důvodem alkohol. A to ve větším množství. Dobrou zprávou je, že jeden klient se rozhodl pro léčbu,“ doplnil ředitel Prokop. Vyloučení lidé mají možnost si po půl roce podat žádost znovu.

Jak pracovníci Domu Žofie potvrdili, většina klientů je ráda, že mají možnost jejich služeb využít. Z některých z nich by se mohli stát eventuálně i bezdomovci.

Dům v Bezručově ulici delší dobu nebyl využíván. Existovalo několik nápadů, jak jej využít. Například jako dům na půl cesty, ubytovnu pro lidi v nouzi nebo dočasné bydlení pro lidi, kteří se vrací z výkonu trestu. Nakonec ale žádný z těchto záměrů nebyl realizován. O budovu se ucházela i jedna obecně prospěšná společnost.

Současné využití jako azylového domu doplňuje nabídku sociálních služeb ve městě. Kapacita, která je v současné době devět míst, určitě není dostačující. Každá pomoc lidem v krizové situaci se ale počítá. Je tak třeba ocenit městský úřad, který se rozhodl ke kroku, jenž nemá v kraji obdobu.