Myslivost v březnu

V teplejších regionech proběhlo setí jarních obilnin a máku. Díky vysokým cenám zemědělských komodit se na česká pole vrací intenzivní zemědělství a velká mechanizace. Začátkem března se na polích objevují první mláďata – zajíčci. Většina jich zahyne pod zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí a díky přemnožení krkavcovitých. V březnu myslivci kontrolují zdravotní stav zvěře a provádí se sčítání zvěře ve dvou termínech. Srncům již dorostly parůžky, které mají pokryty hustým „líčím“. Tlumení nebezpečné střečkovitosti srnčí zvěře CERMIXem neproběhlo opět díky teplejšímu průběhu počasí nejlépe, a proto je nutné věnovat výskytu střečkovitosti v letošním roce větší pozornost. Na valných hromadách mysliveckých sdruženích hodnotí uplynulý myslivecký rok. Březen je obdobím konání mysliveckých zkoušek, kdy jsou zhodnoceny vědomosti nových uchazečů o zkoušky z myslivosti, kteří prošli náročnou teoretickou přípravou a roční praxí v honitbách. Spárkatá zvěř se stále pohybuje v tlupách, které mohou mít i několik desítek kusů. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se mylně domnívají ekologičtí aktivisté. S postupným oteplením se budou tlupy rozpadat a srnci budou postupně vyhledávat svá teritoria. U samic spárkaté zvěře dochází ke zrychlení vývoje plodů. V honitbách je nutno udržovat klid. Zvěři nejvíce škodí lidská bezohlednost zvláště od provozovatelů adrenalinových sportů. Ekologičtí aktivisté se snaží u veřejnosti vyvolat mylný dojem o celoplošném přemnožení spárkaté zvěře, čímž se snaží o diskreditaci nového Zákona o myslivosti a zviditelnění svých aktivit.

PÉČE O ZVĚŘ V PŘEDJAŘÍ
Letošní zima byla díky malé sněhové nadílce opět mírná. To se pozitivně projeví na dobré plodnosti spárkaté zvěře. Srnčí zvěř ztratila většinu tukových zásob a vyhledává každou příležitost k pastvě. Krmiva již předkládáme v menším množství, abychom předešli zdravotním komplikacím přechodu na čerstvé výhonky trav a řepky, které mají nevyhovující poměr živin, nedostatek vlákniny, což vyvolává u zvěře průjmy. Vhodné je pokračovat v přikrmování stále stejnými krmivy, tedy kvalitní luční seno v kombinaci s malým množstvím kvalitní siláže, senáže a ovsa. Srncům již dorostly parůžky, které mají pokryty hustým „líčím“. I v letošním roce bylo velmi problematické předkládání odčervovacích přípravků pro zvěř proti vnitřním parazitům a střečkovitosti, protože zvěř navštěvovala krmelce nepravidelně. To bude vyžadovat od myslivců zvýšenou nutnost monitoringu parazitů a střečkovitosti v letech následujících.
V honitbách se v průběhu března objevují první zajíčci, jsou však citliví na mráz, útoky drobných šelem a krkavcovitých ptáků. Pozitivní vliv bude mít letošní časné setí jařin, které proběhlo mnohde již v únoru. Většina prvních zajíčků zahyne pod velkou zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí. Širokozáběrová a rychle se pohybující zemědělská mechanizace se v poslední době opět rozvíjí a je velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce pracovního záběru a vysoké pracovní rychlosti na poli, což má katastrofální důsledky zejména na „březňáčky“.

ŘEPKA JE PRO ZVĚŘ NEBEZPEČNÁ
Na srnčí zvěř však číhá zvláštní nebezpečí. Tím jsou velké lány oseté ozimou řepkou. Řepka obsahuje jedovaté glukosinuláty a dále v tomto období obsahuje snadno kvasitelné cukry, velmi malé množství vlákniny a nevyhovující poměr mezi Ca, Mg a K. Řepky jsou začátkem března již po prvním přihnojení dusíkatými hnojivy, a nově rostoucí listy jsou proto plné dusičnanů. Spodní listy řepky, které po zimě odumírají jsou zase nahnilé a mohou obsahovat mykotoxiny. Z toho všeho vyplývá, že řepka je pro zvěř sice velmi lákavá, může jí však hodně ublížit. Pastva na zelených a šťavnatých lístcích řepky olejky může zvěři způsobit těžké průjmy, a při jednostranné konzumaci způsobuje poruchy nervového systému, oslepnutí a v krajním případě až smrt. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika polích vedle sebe, čímž zvěř nemá v mnohých oblastech prakticky jinou potravu. Na vině je i změna skladby odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin, současné odrůdy (tzv. „dvounulové“) jsou pro zvěř chutnější a srnčí konzumuje větší množství hmoty s nebezpečnými glukosinoláty, které způsobují otravy.
Myslivci se proto soustředí v oblastech s vysokými osevy řepky ozimé na doplňkové přikrmování čerstvým senem, krmnou solí a minerálními lizy v blízkosti lánů řepky. Sledují zdravotní stav zvěře a měli by včas reagovat na hrozící nebezpečí. Pokud někdo uvidí podezřele se chovající srnčí zvěř, měl by na tuto skutečnost upozornit místního mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři koordinuje. Vzhledem k tomu, že lov srnčí zvěře skončil k 31.12., nehrozí nebezpečí objevení nekvalitní zvěřiny na trhu.

ZVĚŘ OHROŽUJE NARŮSTAJÍCÍ DOPRAVA
Zvěř je nejvíce ohrožena stále narůstající dopravou. Myslivecká sdružení v okolí měst hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Mnohde myslivci zvěř neloví, protože ztráty na silnicích převyšují plánovaný lov. Dalším nebezpečím jsou volně pobíhající a toulaví psi, kteří jsou zvláště nebezpeční v zimních měsících, kdy neustálým rušením zvěře způsobují velké ztráty energetických zásob a zvěř pak hyne na uštvání či na záněty dýchacích orgánů. Proto by se chovatelé neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i krásu volně žijící zvěře. Samice spárkaté zvěře jsou v tomto období březí (gravidní) a vytváří se v nich nový život, což je další důvod k ohleduplnosti ke zvěři.

PÉČE O LOUKY
Pokud to počasí dovolí, začnou myslivci s ošetřováním luk. Louky je nutné uvláčit, přihnojit a případně povápnit nejlépe mletým dolomitickým vápencem. Po oschnutí polí je také nutno začít s obděláváním zvěřních políček či „biopásů“ pro zvěř . Čím dříve je zaseto, tím dříve bude mít zvěř k dispozici krmení, ovšem letos to vypadá na setí až začátkem dubna.

SČÍTÁNÍ ZVĚŘE
V březnu, v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti, provádí myslivci sčítání zvěře. Sčítání zvěře je nutno provést co možno nejpřesněji při použití takového způsobu, který nenutí zvěř ke zbytečnému pohybu. Při sčítání evidují myslivci počet a pohlaví viděné zvěře a čas pozorování. Na závěr sčítání myslivecký hospodář sbírá data o počtu viděné zvěře a času. Tím je možné eliminovat vliv denní migraci zvěře a předejít tak dvojímu sečtení v honitbě. Na základě výsledků sčítání vyplní hospodář tiskopis Mysl/7 - sčítací list zvěře. Tento tiskopis (s výsledky sčítání zvěře) předá uživatel honitby (= myslivecké sdružení) držiteli honitby (honebnímu společenstvu = vlastníkům pozemků) k vyjádření. Výsledky sčítání odsouhlasené vlastníky pozemků jsou poskytnuty Státní správě myslivosti pro celkovou mysliveckou statistiku, kterou vypracovává MZe. Při sčítání zvěře si myslivci všímají kondice zvěře a jejího zdravotního stavu což je následně projednáváno na valných hromadách mysliveckých sdruženích. Začátkem dubna pak z údajů o zjištěných počtech zvěře bude sestavovat myslivecký hospodář plán mysliveckého hospodaření v novém mysliveckém roce (1.4. – 31.3.). Všechny tyto postupné kroky jsou pod kontrolou vlastníků pozemků (honebního společenstva), kteří mohou zasahovat jak do výsledků sčítání, tak i do sestavování plánu mysliveckého hospodaření na jejich pozemcích (honitbě).
Vlastníci honebních pozemků mají tedy jasně vymezeny poměrně široké pravomoce, které jim vymezil nový Zákon o myslivosti. Proto lze považovat v médiích často publikovanou kritiku malých práv vlastníků za účelovou a nepodloženou. Lze rovněž konstatovat, že vlastníci honebních pozemků jeví zcela minimální zájem o možnost ovlivnění mysliveckého hospodaření. Nový zákon o myslivosti však v tomto směru garantuje možnost dohody.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE
K 31. 3. uzavře myslivecký hospodář mysliveckou evidenci hospodaření v honitbě za uplynulý rok. Na základě údajů ze sčítání zvěře vyplní statistický tiskopis. Myslivecký hospodář si založí novou evidenci o ulovené a uhynulé zvěři, evidenci o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V březnu se také konají výroční členské schůze mysliveckých sdružení, na kterých myslivci hodnotí uplynulou sezónu a vyčíslí náklady na hospodaření, které budou ovlivněny loňským rapidním nárůstem cen krmiv.

I V ÚNORU PROBÍHAJÍ PRÁCE V LESE
V lesním semenářství pokračujeme ve sběru šišek smrku, borovice a modřínu. Semena javoru, která jsme nevyseli na podzim, ukládáme do vlhkého písku. Systematicky kontrolujeme skladované osivo pro jarní síje a uskladněné šišky jehličnanů před jejich odesláním k luštění do semenářských závodů.
Ve školkách se věnujeme přípravě a opravám školkařského nářadí a školkařských strojů pro jarní práce. V hlavových školkách řežeme pruty topolové a vrbové a vyrábíme z nich řízky. Intenzivně se připravujeme na jarní zalesňovací práce po všech stránkách - zajištěni pracovních sil včetně případného ubytování a dopravy na pracoviště, příprava a opravy potřebného nářadí a strojů, zajištění sazenic včetně harmonogramů přísunů na pracoviště. Pokračujeme v prořezávkách hlavně listnatých mlazin. Nejsou-li silné mrazy, vyvětvujeme topoly.
Pokračujeme v ochraně kultur proti okusu zvěře a v kontrole oplocenek. Dokončujeme kladení lapáků na lýkohuby v borových porostech, začínáme kácet první sérii lapáků pro lýkožrouta smrkového. Pokračujeme ve vyhledávání a zpracovávání stromů napadených nastojato lýkožroutem smrkovým. Kontrolujeme škůdce zimující v hrabance a v půdě smrkových a borových porostů. V oblastech, kde se vyskytuje bourovec borový, kontrolně lepujeme. Pokračujeme v kontrole vajíček obaleče dubového, v ničení hubek vajíček bekyně velkohlavé a hnízd housenek bekyně zlatořitné. S traťovou správou projednáváme opatření proti požárům podél železnic (zejména tam, kde jezdí „výletní“ parní lokomotivy), není-li sníh, čistíme protipožární pásy.
Ve výrobě dříví zajišťujeme těžební práce v plném rozsahu. Pokračujeme v těžbě, přibližování a odvozu rychlokazných listnáčů všech sortimentů zvláštní a výběrové jakosti.
V přidružené výrobě za příznivého počasí zajišťujeme odvodňovací a zavodňovací práce na lukách a pastvinách. Připravujeme osivo pro jarní setí. Zkontrolujeme provozuschopnost strojů a nářadí pro jarní práce. Ovocné stromy stříkáme zimními postřiky. U včelstev začíná plodování. Podle potřeby zřizujeme napajedla. Před prvním průletem včel odebíráme vzorky zimních mrtvolek. Vápníme dna zazimovaných rybníků.

KONČÍ MYSLIVECKÝ ROK
Březnem končí myslivecký rok. Ve všech mysliveckých sdruženích se konají Výroční valné hromady, kde je zhodnoceno hospodaření sdružení a vyhodnocena ekonomika. Ekonomiku mysliveckých sdružení silně ovlivní nárůst cen krmiv, které byly nakupovány minimálně za dvojnásobné ceny oproti roku 2006. Díky mírnému průběhu počasí v lednu a únoru mohli naopak některá sdružení ušetřit díky nižším nákladům na přikrmování zvěře, protože zvěř přikrmování nevyhledávala. Na ekonomiku v mnohých oblastech dopadá vliv výskytu ptačí chřipky. V době rozhodování mysliveckých sdružení, jestli budou investovat do chovu pernaté zvěře panovaly obavy ze zvláštních veterinárních opatření a nebylo jasné, zdali budou tyto aktivity v honitbách vůbec proveditelné. To se odrazilo na snížení odchovu divokých kachen a bažantů, a tím snížením počtu poplatkových lovů.
Pokud myslivecké sdružení vykáže ztrátu, musí ji doplatit členové z vlastních rodinných rozpočtů ve zvláštním příspěvku do pokladny mysliveckého sdružení. Výši poplatku určuje pokladník dle hospodářského výsledku. V posledních letech narůstají investice na zakoupení umělých nor pro odchyt lišek a oprav mysliveckých zařízení díky narůstajícímu vandalismu. O dotace většinou myslivecké sdružení nežádají, protože žádosti jsou administrativně velmi náročné a raději nákup umělých nor uhradí v vlastních prostředků.

Další informace lze získat na kontaktu:

Ing. Jiří Šilha, Ph.D.
pověřený pracovník pro styk s médii
Českomoravská myslivecká jednota
Jungmannova 25
115 25 Praha 1

e-mail:jiri.silha@centrum.cz
mobil: 604 953 043  Před tiskem myslete na les!