Obecní úřady mají na vyžádání veterinářů většinou k dispozici soupisy chovatelů. O proočkování přihlášených zvířat se vedou záznamy. Většina lidí dnes využívá kombinované vakcíny, které zvířata chrání hned proti několika nemocem. Kromě vztekliny také proti psince, parvoviróze, infekčnímu onemocnění jater, leptospiróze a parainfuenze, což je infekční kašel. Vzhledem k tomu, že leptospiróza je přenosná na člověka, patří takto kombinovaná vakcína k nejrozšířenějším a nejžádanějším.

„Například onemocnění psinkou jsem v regionu už dlouho nezaregistrovala. Poslední vlna infekce tady proběhla začátkem devadesátých let,“ upozornila trutnovská veterinářka Hana Šimková. Připomněla také, že z hlediska vztekliny je Česko několik let územím bez výskytu. „Sama jsem přišla se vzteklinou do styku zhruba před dvaceti lety. Tehdy do ordinace zavítal majitel se štěnětem novofundlanského psa.

Bydleli tehdy na jedné horské chalupě. Štěně mělo typické, na první pohled viditelné příznaky vztekliny. Muselo být utraceno a všichni lidé, kteří se pohybovali v jeho blízkosti okamžitě jeli na očkování,“ vzpomněla na jeden ze svých případů Hana Šimková. Za současnou příznivou situací stojí hlavně povinné očkování a plošná vakcinace divokých lišek, která začala v roce 1989.

Do té doby byl výskyt vztekliny v Česku poměrně vysoký, prudce začal klesat až počátkem devadesátých let. „Poslední případ vztekliny byl v roce 2002 u dvou lišek na Turnovsku,“ spočítal Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy. Díky očkování jsou podchycena další infekční onemocnění.

„Například na sídlištích bývá často infekční psincový kašel. Vakcina proti němu však existuje. Očkujeme dále kočky a psy podle přání klientů i proti tetanu, coronaviroze, proti plísním, které jsou rovněž přenosné na člověka, a také proti lymské borelióze. Ta se také v posledních letech rozmohla a dost problematicky se u zvířat diagnostikuje,“ přiblížila současné možnosti vakcinace Hana Šimková.